{"title":"Prashant Narayan Kulkarni","description":"","products":[{"product_id":"sudha-murthy-by-prashant-narayan-kulkarni-यशाच्या-शिखरावर-विराजमान-असताना-साधेपणा-जपणाऱ्या-सुधा-मूर्ती-प्रशांत-नारायण-कुलकर्णी-new-book-prebooking-is-on","title":"Sudha Murthy| यशाच्या शिखरावर विराजमान असताना साधेपणा जपणाऱ्या सुधा मूर्ती","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयशाच्या शिखरावर विराजमान असताना साधेपणा जपणाऱ्या सुधा मूर्ती\u003c\/strong\u003e  -\u003cbr\u003e पाने - ६४\u003cbr\u003e     \u003cbr\u003e            ज्या क्षेत्रात यापूर्वी एकाही स्त्रीने प्रवेश केला नव्हता, त्या अभियांत्रिकी क्षेत्रात जाऊन यशस्वी वाटचाल करणे. पुढे एक मोठा उद्योगसमूह उभा करणे. स्वतःची प्रगती करत असतानाच आपण समाजाचे काहीतरी देणे लागतो, या विचाराने अनेक सामाजिक कार्यांसाठी वाहून घेणे. गरीब व पीडितांचे अश्रू पुसणे. आणि या सामाजिक कार्याचा वसा चालवत असतानाच आपल्या अनुभवविश्वातून दर्जेदार साहित्य निर्माण करणे; अशाप्रकारे विविधांगी कामांमुळे सुधा मूर्ती या तमाम भारतीयांसाठीच नाही, तर संपूर्ण जगासाठी लक्षवेधी ठरल्या आहेत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e            एका छोट्याशा गावात जन्माला आलेल्या या मुलीने सळसळत्या उत्साहाने आणि स्वयंप्रज्ञेने उत्तुंग यश मिळवले. सुधा मूर्ती म्हणजे इंद्रधनुष्याचा शोभिवंत चत्मकारच होय. एक सिद्धहस्त लेखिका, आयटी क्षेत्रातील अतुलनिय योगदान, यशस्वी उद्योजिका, महान समाजसेविका, आदर्श माता महिलांच्या हक्कासाठी लढणारी रणरागिणी असे कितीतरी गुण असलेले हे बहुआयामी व्यक्तिमत्त्व होय. एका छोट्या गावातील सुधा ते राज्यसभेत खासदार म्हणून भाषण करताना सर्वाना अचंबित करणाऱ्या समाजसेविका 'सुधा मूर्ती' यांचा संपूर्ण जीवनप्रवास अक्षरशः थक्क करणारा आहे.\u003c\/p\u003e","brand":"PustakVishva","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":46106146734338,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/su01.jpg?v=1733640978"},{"product_id":"chanakyaniti-chanakyasutransahit-by-prashant-kulkarni-चाणक्यनीती-चाणक्यसूत्रांसहित-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Chanakyaniti Chanakyasutransahit By Prashant Kulkarni ( चाणक्यनीती चाणक्यसूत्रांसहित - लेखक - प्रशांत कुलकर्णी )","description":"\u003cdiv class=\"BookInStock\"\u003eपाने - १२० \u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-size: 14.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Aptos; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-hansi-font-family: Aptos; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e           \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 14.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Aptos; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-hansi-font-family: Aptos; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eविष्णुगुप्त चाणक्यसारखे अनोखे व्यक्तीमत्व सहस्त्र वर्षातून  कधीतरी जन्माला येते. अत्यंत साधी राहणी व उच्च विचारसरणी असलेले  आर्य चाणक्य यांनी  आपल्या विद्वतेच्या व नीतिच्या जोरावर प्राचीन काळात अखंड भारताचे स्वप्न उरी बाळगले. चंद्रगुप्त मौर्यसारख्या हरहुन्नरी राजपुत्राची निवड करुन या स्वप्नाला मूर्त रुप दिले. चक्रवर्ती सम्राट चंद्रगुप्त मौर्याच्या दरबारात प्रधान पदी विराजमान असतानाही गवताच्या साध्या झोपडीत ते राहत असे. राज्याच्या  एखाद्या  गूढ समस्येवर उपाय शोधण्यासाठी काळ्याकुट्ट अंधारात स्वतःला कोंडून घेत असत.जेव्हा झोपडीचा दरवाजा उघडत असे तेव्हा जणू काही  काळ्याकुट्ट अंधारावर विजय मिळवणारा प्रकाशच बाहेर पडावा अशाप्रकारे  समस्येवरील रामबाण उपाय शोधूनच ते बाहेर येत .\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-size: 14.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Aptos; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-hansi-font-family: Aptos; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-ansi-language: EN-IN; mso-fareast-language: EN-US; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e               भारतवर्षात श्रीकृष्ण नीति,विदूर नीति नंतर प्रसिद्ध असलेली चाणक्य नीति आजच्या आधुनिक युगातसुद्धा मार्गदर्शक ठरते. चाणक्यनीतिचा सार हा  राजा,सेनानायक , राजकारणी व   उद्योजक  या क्षेत्रांसाठी उपयोगाचे आहेच; पण त्याबरोबरच एखादे ध्येय डोळ्यासमोर ठेवून मार्गक्रमण करणाऱ्या प्रत्येक क्षेत्रातील तरुणांसाठीही तेवढेच उपयोगी ठरु शकते. विद्यार्थ्यांनी आपला आळस सोडून ज्ञानाचा ध्यास घ्यावा ! तरुणांनी व्यसन सोडून स्वतःला ओळखून जीवनाचे सोने करावे. आधुनिक जीवन जगताना  क्षेत्र कोणतेही असो यशस्वी जीवनाचा दीपस्तंभ म्हणून  चाणक्यनीति आजही दीपगृहासारखी मार्गदर्शक आहे.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"PustakVishva","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":46106145423618,"sku":"","price":199.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/1_3bea69ed-ee9f-45b4-a81b-5a4be5f77248.jpg?v=1735887365"},{"product_id":"shivrayanche-eknisht-mavle-gupher-bahirji-naik-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Shivrayanche Eknishth Mavle- Guptaher  Bahirji Naik By Prashant Kulkarni ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - गुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी )New Book","description":"\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003cbr\u003eपाने - ६४ \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eछत्रपती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eशिवाजी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमहाराजांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eगुप्तहेर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eखात्याचे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eप्रमुख\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e '\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e'  \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eएक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअनोखे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eव्यक्तीमत्व\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहोते\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eस्वतः\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eफकीर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eवासुदेव\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकोळी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eभिकारी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसंत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eवेगवेगळे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसोंग\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eघेऊन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eशत्रूच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eगोटात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eशिरुन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआवश्यक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमाहिती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकाढून\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआणत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eत्यानंतर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eशिवराय\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआपल्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमोहिमेचे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eएकूण\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनियोजन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकरत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहेरगिरी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकरणे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eही\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसाधी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eगोष्ट\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनव्हती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eएक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eचूक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआणि\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमरणाची\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eगाठ\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअशी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eस्थिती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसूनही\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअनेक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअवघड\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमोहिमेंवर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयांनी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयश\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमिळवले\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहोते\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eविजापूरचा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआदिलशाह\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसो\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअथवा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eक्रुरकर्मा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eऔरंगजेबसारखा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसंशयी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमुघल\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबादशहा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसर्वांना\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअनेकवेळा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जींनी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहुलकावणी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eदिली\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहोती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e .\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयातून\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयांची\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबुद्धिमत्ता\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e , \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eचातुर्य\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eव\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसाहस\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयाचे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eदर्शन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eघडून\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयेते\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e. \u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eसदर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eपुस्तकात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eस्वराज्याच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eस्थापनेपासून\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eजालना\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eलूटीपर्यंत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाईकांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकामगिरीचा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eथोडक्यात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआढावा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eघेतला\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआहे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eशिवकालीन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eइतिहासात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eयांचे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकार्य\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअविश्वसनीय\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eथरारक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eव\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eमन\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eथक्क\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eकरणारे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eआहे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eअसे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eबहिर्जी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eपुन्हा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eहोणे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003eनाही\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 16.0pt; line-height: 115%; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman';\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant kulkarni","offer_id":46106105250050,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/BAHIRJINAIK_SM-COVERDESIGN_PRINTFILE_page-0001.jpg?v=1738652128"},{"product_id":"shivrayanche-eknishth-mavle-netoji-palkar-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-नेतोजी-पालकर-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Shivrayanche Eknishth Mavle - Netoji palkar By Prashant Kulkarni ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - नेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी ) New Book","description":"\u003cp\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e पाने - ६४\u003cbr\u003e \u003cbr\u003e शिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Hard Book \/ Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":45981710418178,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true},{"title":"E-Book \/ Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":45981710450946,"sku":"","price":50.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/60db5cca-4668-436f-9194-d09e76faed9d.jpg?v=1738652171"},{"product_id":"maharashtratil-gadkille-by-prashant-kulkarni-महाराष्ट्रातील-गड-किल्ले-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Maharashtratil Gadkille By Prashant Kulkarni (महाराष्ट्रातील गड-किल्ले | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी )","description":"\u003cp\u003eमहाराष्ट्रातील गड-किल्ले | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003cbr\u003eपाने - २००\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e महाराष्ट्राच्या गौरवशाली इतिहासाचे साक्षीदार असलेले डोंगरी किल्ले, जलदुर्ग आणि भुईकोट अशा तब्बल पन्नास महत्त्वाच्या किल्ल्यांचा रंजक, वाचनीय भाषेत घेतलेला माहितीपूर्ण धांडोळा म्हणजे 'महाराष्ट्रातील गड-किल्ले'. \u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-size: 14.0pt; line-height: 115%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e     \u003c\/span\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज म्हणजे हिंदुस्थानला पडलेले सर्वात सुंदर स्वप्न होय. कारण मध्ययुगीन काळात उभ्या हिंदुस्थानात स्वतंत्र राज्य निर्माण करण्याची हिंमत कोणी केली नव्हती .ती हिंमत शिवरायांनी केली.गड -कोट किल्ल्यांच्या आधारे बलाढ्य शत्रूला मोठ्या कौशल्याने तोंड दिले. महाराष्ट्रात किंवा भारतात शिवजन्मापूर्वीही किल्ले होते. मात्र त्या किल्ल्यांचा व्यावहारिकपणे वापर करुन हिंदवी स्वराज्य निर्माण करण्याचे अनोखे कार्य शिवरायांनी केले. जगाच्या पाठीवर कुठेही एवढे किल्ले नाहीत; एवढी दुर्गश्रीमंती फक्त एकट्या महाराष्ट्रातच आहे. सदर पुस्तकात डोंगरी किल्ले, जलदुर्ग व भुईकोट किल्ल्यांचा मागोवा घेतला असून त्या अंतर्गत काही वनदुर्ग व समुद्रालगतचे भुईकोट किल्लेही आले आहेत.महाराष्ट्राच्या गौरवशाली इतिहासाचे हे साक्षीदार असून हे किल्ले बांधण्यासाठी आपल्या पूर्वजांनी घाम गाळला आहे तर शत्रूंपासून वाचवण्यासाठी रक्ताचा सडा शिंपडला आहे. या किल्ल्यांचे संरक्षण व संवर्धन करणे हे प्रत्येकाचे कर्तव्य आहे. हा इतिहासाचा ठेवा जपला तरच पुढील पिढीला आपल्या पूर्वजांच्या इतिहासाचे स्मरण राहणार आहे.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46106105217282,"sku":"","price":250.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/front_e59c86f2-400f-4cf9-8e23-dfeb459256af.jpg?v=1739256932"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-gupther-bahirji-naik-ani-netoji-palkar-combo-set-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-नेतोजी-पालकर","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle Gupther Bahirji Naik Ani Netoji Palkar Combo set - ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46106132349186,"sku":"","price":240.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/graphi_1.jpg?v=1740657535"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-tanaji-malusare-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-तानाजी-मालुसरे-new-book","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle Tanaji Malusare By Prashant Kulkarni - (शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे-  तानाजी मालुसरे )- New book","description":"\u003cp\u003eपाने - ८० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Hard Copy","offer_id":46106138870018,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true},{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Ebook","offer_id":46128909222146,"sku":"","price":1.0,"currency_code":"INR","in_stock":false}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/front_363e86cd-d4a0-4994-8a50-c7052637e953.jpg?v=1742886169"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-gupter-bahirji-naik-netoji-palkar-tanaji-malusare-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-नेतोजी-पालक-तानाजी-मालुसरे","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle - ( Gupter Bahirji Naik + Netoji Palkar + Tanaji Malusare) -( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर + तानाजी मालुसरे)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46106139263234,"sku":"","price":350.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/BAHIRJINAIK_SM-COVERDESIGN_PRINTFILE_page-0001_aaad01fc-e2f6-466a-b1e4-4262b4064a89.jpg?v=1742878480"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-hambirrao-mohite-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-हंबीरराव-मोहीते-new-book","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle Hambirrao Mohite By Prashant Kulkarni ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - हंबीरराव मोहीते )- New book","description":"\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eहंबीरराव मोहिते\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eचेह-यावर राकट व करारीपणा \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e! \u003cbr\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e   \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eमोडेल पण वाकणार नाही\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e' \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eया वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e \u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Hard Copy","offer_id":46128879993090,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/1_fed0fba5-cbc1-4779-862c-85fecb42934c.jpg?v=1775468247"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-gupter-bahirji-naik-netoji-palkar-tanaji-malusare-hambirrao-mohite-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-नेतोजी-पालकर-तानाजी-मालुसरे-हंबीरराव-मोहिते","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle - ( Gupter Bahirji Naik + Netoji Palkar + Tanaji Malusare+ Hambirrao Mohite) -( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर + तानाजी मालुसरे+ हंबीरराव मोहिते )","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eहंबीरराव मोहिते\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की डोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी ,चेह-यावर राकट व करारीपणा , गालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी ,डोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट, गळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.!\u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. 'मोडेल पण वाकणार नाही' या वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46106139754754,"sku":"","price":480.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHIVBACHEMAVLE-SOCIALMEDIAPOST-2-01.jpg?v=1744084623"},{"product_id":"umbarkhind-jiretop-gadkille-maharashtrache-hambirrao-mohite-suratechi-loot-ki-swarajyachi-bharapai-historical-book-set","title":"(Umberkhind + Jiretop + Gadkille Maharashtrache + Hambirrao Mohite + Suratechi Loot Ki Swarajyachi Bharapai ?) - Historical book Set","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e#  विशेष ऑफर, विशेष सवलत ! # ऐतिहासिक पुस्तकांची सुंदर मेजवानी\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e३ पुस्तक विकत घ्या! २ आम्ही मोफत देऊ\u003c\/strong\u003e!  टीप -  ऑफर कालावधी मर्यादित|  तिन्ही पुस्तकांची अतिशय सुंदर छपाई केली आहे . \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eउंबरखिंड+ सुरतेची लूट की स्वराज्याची भरपाई + महाराष्ट्रातील गड-किल्ले \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतिन्ही पुस्तके किंमत ₹ १०९९\/-| कोणतेही कुरियर खर्च नाही | टोटल किंमत = १०९९\/- \u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e( ₹ २५०\/- चे  जिरेटोप आणि ₹ १२०\/-  हंबीरराव मोहिते ही दोन गाजलेली पुस्तके आपणास भेट देण्यात येणार आहे)\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eअधिक माहितीसाठी किंवा फोनवर ऑर्डर करण्यासाठी   : 9075496977\/ 8975930258  \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eवेबसाईट वर ऑर्डर  करण्यासाठी : \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eपुस्तकविश्व अँप वरती ऑर्डर करण्यासाठी लिंक : https:\/\/play.google.com\/store\/apps\/details?id=com.pustakvishva.app\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e१. उंबरखिंड   - पाने  २१९! मूल्य - ₹ ३५०\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e(अतिशय सुंदर छपाई केली आहे)\u003cbr\u003eशाहिस्तेखान पुण्यात होता त्या काळाची ही गोष्ट.\u003cbr\u003e\u003cspan\u003eशिवशाहीचा धुराळा करण्याच्या बेताने शाहिस्तेखान पुण्यात दाखल झाला. हत्तीघोडे, हत्यार, सोनंनाणं, खजाना , लढवय्ये योद्धे साऱ्या प्रबळ ताकदीने शाहिस्तेखानाने स्वराज्याला अजगरी वेढा घातला. या शाहिस्तेखानाला धडा शिकवायचा असेल तर आधी त्याचा उजवा हात मुळासकट उखडून टाकायला हवा, या विचाराने शिवाजीराजांनीं रचला सर्वात भयाण गनिमी कावा. मुघली इतिहासातील तो कला दिवस. एक हजार मराठ्यांनी तीस हजार मुघलांना उंबरखिंडीत चारी बाजूंनी वेढा घालून निबर फोडले. तेच हे युद्ध, त्याच डावाची ही कथा. माती गुंग करणारा गनिमी कावा. \u003c\/span\u003e\u003cbr\u003eइतिहासातील सर्वांत मोठा गनिमी कावा #उंबरखिंड\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e२. सुरतेची लूट की स्वराज्याची भरपाई ( सुंदर छपाई )\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e सुरत हे मुघल साम्राज्यातीलच नव्हे तर संपूर्ण आशिया खंडातील सर्वात मोठे व्यापारी केंद्र होते. त्यातही तेथील मुलकी व लष्करी प्रशासन स्वतः मुघल बादशहाच्या नियंत्रणाखाली होते. त्यामुळे सुरतेवरील हल्ल्याचा फटका केवळ आर्थिक नव्हे तर एकूण मुघल साम्राज्याच्या प्रतिष्ठेला शिवछत्रपतींनी दिलेला जबरदस्त धक्का होता. इंग्रज वखारीचा प्रेसिडेंट ऑक्झिडेंन १९ मार्च १६६४ च्या पत्रात म्हणतो,\u003cbr\u003e\"त्याचा (शिवाजी महाराजांचा) उद्देश केवळ संपत्ती मिळविणे नसून बादशाहावर सूड उगविणे हा होता.\"\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e३. महाराष्ट्रातील गड-किल्ले - पाने  २००! मूल्य - ₹ २५०\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003eमहाराष्ट्राच्या गौरवशाली इतिहासाचे साक्षीदार असलेले डोंगरी किल्ले, जलदुर्ग आणि भुईकोट अशा तब्बल पन्नास महत्त्वाच्या किल्ल्यांचा रंजक, वाचनीय भाषेत घेतलेला माहितीपूर्ण धांडोळा म्हणजे 'महाराष्ट्रातील गड-किल्ले'. \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e४. जिरेटोप - पाने  (१६०) ! मूल्य - ₹ २५०\/\u003c\/strong\u003e-\u003cbr\u003eजळालेल्या गोष्टींचा विझवलेला इतिहास,तुमच्या समोर विस्तवासारखा पुन्हा उभा राहतोय!\u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांनी स्वराज्य निर्माण केले. स्वराज्याचे सुराज्यात परिवर्तन केले. त्यासाठी त्यांनी ३५७\/३६० किल्ले बांधले. संभाजी महाराजांनी त्यात भर घातली. औरंगजेबाचे पस्तीस लाख सैन्य अंगावर घेऊन लढा देत असताना सौराष्ट्रपासून पाँडेचरीपर्यंत दीडशे किल्ले स्वराज्यात सामील केले. बरेच नवीन बांधले आणि ५०७ किल्ल्यांचे साम्राज्य उभे केले जे जागतिक रेकॉर्ड ठरले गेले. जे जगामध्ये आजतागायत कोणी मोडू शकले नाहीत. स्वराज्याच्या सुराज्यातून सोन्याचा धूर निघू लागला आणि घात झाला !\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003cstrong\u003e५. शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे - हंबीरराव मोहीते  पाने  (८०) ! मूल्य - ₹ १२०\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की , डोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी ,चेह-यावर राकट व करारीपणा , गालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी ,डोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट, गळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.!\u003cbr\u003e   छत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. 'मोडेल पण वाकणार नाही' या वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला.\u003c\/p\u003e","brand":"PustakVishva","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Nitin Thorat - Prashant Kulkarni- Anirudha Pawar- Girish Takale","offer_id":46135180361986,"sku":"","price":1049.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/IMG_20250508_181855.jpg?v=1746860597"},{"product_id":"kanhoji-jedhe-jivaji-mahala-by-prashant-kulkarni-कान्होजी-जेधे-जिवाजी-महाला-new-book","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle -Kanhoji Jedhe, Jivaji Mahala By Prashant Kulkarni (शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे -कान्होजी जेधे, जिवाजी महाला)- New book","description":"\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cstrong\u003eपाने - 80 \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eकान्होजीराव जेधे हे स्वराज्यातील जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व होते. ते शहाजीराजे भोसले यांचे विश्वासू सरदार होते. शहाजीराजे नेहमी म्हणत\u003c\/span\u003e, '\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eमावळात सर्वांत जबरदस्त वतनदार असेल तर ते कान्होजी होय\u003c\/span\u003e'. \u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eकान्होजी हे आदिलशाहच्या दरबारी वतनदार होते. त्यामुळे अफजलखान प्रकरणी कान्होजी जेधेंना आपल्या बाजुला वळवण्यासाठी आदिलशहा व अफजलखानाने प्रयत्न केला. कान्होजींनी स्वराज्याशी एकनिष्ठता दाखवत शिवाजी महाराजांना साथ दिली त्याबरोबरच मावळ भागातील सर्व देशमुखांना एकत्र करुन स्वराज्यात आणले.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e             \u003c\/span\u003eभेदक नजर\u003c\/span\u003e, \u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eभरभक्कम शरीरयष्टी असलेल्या जिवाजी महाला या दांडपट्टा बहाद्दराने अत्यंत चपळाईने शिवाजी महाराजांवर हत्यार उगारलेला सय्यद बंडाचा हात क्षणार्धात हत्यारासह कलम केला. त्यानंतर पुन्हा दांडपट्टा फिरवून त्याची जागेवरच खांडोळी केली. क्षणाचाही विलंब जिवावर बेतला असता.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e            \u003c\/span\u003eकान्होजीराव जेधे व जिवाजी महाला यांचे जीवन संघर्षाने भरलेले होते. तरी त्यांनी नशीब व भाग्य या गोष्टींना दोष न देता या संघर्षातून मार्ग काढला त्यामुळे ते मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाले.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46146616230146,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/KANHOJIJEDHE-JIWAJIMAHALA_SM-COVERDESIGN-PrintFile-01.jpg?v=1747493168"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-gupter-bahirji-naik-netoji-palkar-tanaji-malusare-hambirrao-mohite-kanhoji-jedhe-jivaji-mahala","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle - ( Gupter Bahirji Naik + Netoji Palkar + Tanaji Malusare+ Hambirrao Mohite+ Shiva Kashid v Bajiprabhu Deshpande )- ( गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर + तानाजी मालुसरे+ हंबीरराव मोहिते + शिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहंबीरराव मोहिते \u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eचेह-यावर राकट व करारीपणा \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e! \u003cbr\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e   \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eमोडेल पण वाकणार नाही\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e' \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eया वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eशिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे  | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 72\u003c\/span\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eस्वराज्याच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयज्ञात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआहुती\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eदेण्यासाठी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eअनेक\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eनरवीर\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eपुढे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eत्यामधील\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eशिवा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eकाशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eव\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eबाजीप्रभू\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eदेशपांडे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eसारख्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eनरवीरांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eबलिदानामुळे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहिंदवी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eस्वराज्य\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eराखले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eगेले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eजीवनचरित्राचा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eथोडक्यात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआढावा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eया\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eपुस्तकात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eघेतला\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआहे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eसहा फूटांपेक्षा जास्त उंची असलेले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eभक्कम शरीराचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eपहाडासारखे बाजीप्रभू देशपांडे हे एक असाधारण व्यक्तीमत्व होते. बाजीप्रभू देशपांडे हे पराक्रमी लढवय्ये होते\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eतसेच ते प्रशासनाच्या कामातही पारंगत होते.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eशिवरायांसारखे दिसणारे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eमध्यम उंचीचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eरंगाने गोरे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eमजबूत शरीर असलेले शिवा काशीद यांचे व्यक्तीमत्व फारच प्रभावी होते\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003e एका सामान्य कुटुंबात जन्माला आलेले शिवा काशीद यांनी शिवरायांसाठी व स्वराज्यासाठी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआपली आहुती दिली\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eइतिहासातील अनेक वीर कसे जगले ते सांगितले जाते मात्र \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eशिवा काशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eयांनी कसे बलिदान दिले हे पुढील हजारों वर्षे सांगितले जाईल\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e; \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eहीच तर शिवा काशीद यांची थोरवी आहे.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46146629140738,"sku":"","price":600.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHIVBACHE_MAVLE-SOCIAL_MEDIA_POST-3-01.jpg?v=1747493168"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-shiva-kashid-v-bajiprabhu-deshpande-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-शिवा-काशीद-व-बाजीप्रभू-देशपांडे-new-book","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle - Shiva Kashid v Bajiprabhu Deshpande By Prashant Kulkarni - (शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे-  शिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे  )- New book","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eपाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eस्वराज्याच्या यज्ञात आहुती देण्यासाठी अनेक नरवीर हसत हसत पुढे आले. त्यामधील शिवा काशीद  व बाजीप्रभू देशपांडे यांच्या सारख्या नरवीरांच्या बलिदानामुळे हिंदवी स्वराज्य राखले गेले. यांच्या जीवनचरित्राचा थोडक्यात आढावा या पुस्तकात घेतला आहे.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसहा फूटांपेक्षा जास्त उंची असलेले, भक्कम शरीराचे, पहाडासारखे बाजीप्रभू देशपांडे हे एक असाधारण व्यक्तीमत्व होते. बाजीप्रभू देशपांडे हे पराक्रमी लढवय्ये होते, तसेच ते प्रशासनाच्या कामातही पारंगत होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवरायांसारखे दिसणारे,  मध्यम उंचीचे, रंगाने गोरे, मजबूत शरीर असलेले शिवा काशीद यांचे व्यक्तीमत्व फारच प्रभावी होते. एका सामान्य कुटुंबात जन्माला आलेले शिवा काशीद यांनी शिवरायांसाठी व स्वराज्यासाठी आपली आहुती दिली. इतिहासातील अनेक वीर कसे जगले ते सांगितले जाते मात्र 'शिवा काशीद'  यांनी कसे बलिदान दिले हे पुढील हजारों वर्षे सांगितले जाईल;  हीच तर शिवा काशीद यांची थोरवी आहे.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46151294157058,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHICKASHID_DESHPANDE_SM-COVER-PRINTFILE-01.jpg?v=1747551327"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-7-pustakancha-set-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-नेतोजी-पालकर-तानाजी-मालुसरे-हंबीरराव-मोहिते-कान्होजी-जेधे-जिवाजी-महाला-शिवा-काशीद-व-बाजीप्रभू-देशपांडे","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle 6 Pustakancha Set ( गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर + तानाजी मालुसरे+ हंबीरराव मोहिते + शिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे+कान्होजी जेधे, जिवाजी महाला)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहंबीरराव मोहिते \u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eचेह-यावर राकट व करारीपणा \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eडोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eगळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e! \u003cbr\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e   \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eमोडेल पण वाकणार नाही\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e' \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\"\u003eया वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003cstrong\u003eशिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे  |\u003c\/strong\u003e \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eस्वराज्याच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eयज्ञात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eआहुती\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eदेण्यासाठी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eअनेक\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eनरवीर\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eपुढे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eआले\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eत्यामधील\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eशिवा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eकाशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eव\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eबाजीप्रभू\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eदेशपांडे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eसारख्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eनरवीरांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eबलिदानामुळे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eहिंदवी\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eस्वराज्य\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eराखले\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eगेले\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eजीवनचरित्राचा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eथोडक्यात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eआढावा\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eया\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eपुस्तकात\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eघेतला\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eआहे\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e. \u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eसहा फूटांपेक्षा जास्त उंची असलेले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eभक्कम शरीराचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eपहाडासारखे बाजीप्रभू देशपांडे हे एक असाधारण व्यक्तीमत्व होते. बाजीप्रभू देशपांडे हे पराक्रमी लढवय्ये होते\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\" lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eतसेच ते प्रशासनाच्या कामातही पारंगत होते.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\" lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eशिवरायांसारखे दिसणारे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eमध्यम उंचीचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eरंगाने गोरे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eमजबूत शरीर असलेले शिवा काशीद यांचे व्यक्तीमत्व फारच प्रभावी होते\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\" lang=\"EN-US\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e एका सामान्य कुटुंबात जन्माला आलेले शिवा काशीद यांनी शिवरायांसाठी व स्वराज्यासाठी \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\" lang=\"MR\"\u003eआपली आहुती दिली\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\" lang=\"MR\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eइतिहासातील अनेक वीर कसे जगले ते सांगितले जाते मात्र \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eशिवा काशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eयांनी कसे बलिदान दिले हे पुढील हजारों वर्षे सांगितले जाईल\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e; \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;\" lang=\"EN-US\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003eहीच तर शिवा काशीद यांची थोरवी आहे\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-ansi-language: EN-US;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003cstrong\u003eकान्होजी जेधे, जिवाजी महाला \u003c\/strong\u003e| \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80 \u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eकान्होजीराव जेधे हे स्वराज्यातील जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व होते. ते शहाजीराजे भोसले यांचे विश्वासू सरदार होते. शहाजीराजे नेहमी म्हणत\u003c\/span\u003e, '\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eमावळात सर्वांत जबरदस्त वतनदार असेल तर ते कान्होजी होय\u003c\/span\u003e'. \u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eकान्होजी हे आदिलशाहच्या दरबारी वतनदार होते. त्यामुळे अफजलखान प्रकरणी कान्होजी जेधेंना आपल्या बाजुला वळवण्यासाठी आदिलशहा व अफजलखानाने प्रयत्न केला. कान्होजींनी स्वराज्याशी एकनिष्ठता दाखवत शिवाजी महाराजांना साथ दिली त्याबरोबरच मावळ भागातील सर्व देशमुखांना एकत्र करुन स्वराज्यात आणले.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e             \u003c\/span\u003eभेदक नजर\u003c\/span\u003e, \u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eभरभक्कम शरीरयष्टी असलेल्या जिवाजी महाला या दांडपट्टा बहाद्दराने अत्यंत चपळाईने शिवाजी महाराजांवर हत्यार उगारलेला सय्यद बंडाचा हात क्षणार्धात हत्यारासह कलम केला. त्यानंतर पुन्हा दांडपट्टा फिरवून त्याची जागेवरच खांडोळी केली. क्षणाचाही विलंब जिवावर बेतला असता.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e            \u003c\/span\u003eकान्होजीराव जेधे व जिवाजी महाला यांचे जीवन संघर्षाने भरलेले होते. तरी त्यांनी नशीब व भाग्य या गोष्टींना दोष न देता या संघर्षातून मार्ग काढला त्यामुळे ते मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाले.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\" lang=\"MR\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46151307002114,"sku":"","price":720.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHIVBACHEMAVLE-SOCIALMEDIAPOST-4-01.jpg?v=1747492700"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-yesaji-kank-kondaji-farzad-by-prashant-kulkarni-येसाजी-कंक-कोंडाजी-फर्जंद","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle -Yesaji Kank, Kondaji Farzad By Prashant Kulkarni (शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे-येसाजी कंक, कोंडाजी फर्जंद )","description":"\u003cp\u003eपाने - 80\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eयेसाजी कंक हे चपळ, निर्भय व धाडसी व्यक्तिमत्त्व जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात जमिनीवर पाय रोवून उभे होते. शिवरायांचा प्रत्येक मावळा हत्तीएवढ्या ताकदीचा आहे, याचे हे प्रत्यक्षदर्शी उदाहरण होय.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eकोंडाजी फर्जंद म्हणजे अचाट धाडस, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला तुंबळ युद्धासाठी पुकारणारा महावीर होय. भीती हा प्रकारच जणू या वीराला माहीत नव्हता. पन्हाळगड मोहीम यशस्वी करणार्या या वीराला जंजिरा मोहिमेत वीरमरण आले. या दोन्ही स्वामीनिष्ठ वीरांनी स्वराज्यासाठी जगायचे अन् स्वराज्यासाठीच मरायचे, हे आपल्या कृतीतून दाखवून दिले.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46158798848258,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/YESAJIKANK-KONDAJIFARJAND_SM-COVER_PRINTFILE-01.jpg?v=1747896977"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-7-pustakancha-set-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-नेतोजी-पालकर-तानाजी-मालुसरे-हंबीरराव-मोहिते-शिवा-काशीद-व-बाजीप्रभू-देशपांडे-कान्होजी-जेधे-जिवाजी-महाला-येसाजी-कंक-कोंडाजी-फर्जंद","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle 7 Pustakancha Set ( गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + नेतोजी पालकर + तानाजी मालुसरे+ हंबीरराव मोहिते + शिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे+कान्होजी जेधे, जिवाजी महाला+येसाजी कंक, कोंडाजी फर्जंद)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eहंबीरराव मोहिते \u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eडोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eचेह-यावर राकट व करारीपणा \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eगालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eडोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eगळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e! \u003cbr\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e   \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eमोडेल पण वाकणार नाही\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e' \u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eया वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cstrong\u003eशिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे  |\u003c\/strong\u003e \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eस्वराज्याच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयज्ञात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआहुती\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eदेण्यासाठी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eअनेक\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eनरवीर\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहसत\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eपुढे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eत्यामधील\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eशिवा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eकाशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eव\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eबाजीप्रभू\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eदेशपांडे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eसारख्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eनरवीरांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eबलिदानामुळे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eहिंदवी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eस्वराज्य\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eराखले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eगेले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eयांच्या\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eजीवनचरित्राचा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eथोडक्यात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआढावा\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eया\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eपुस्तकात\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eघेतला\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआहे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e. \u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eसहा फूटांपेक्षा जास्त उंची असलेले\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eभक्कम शरीराचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eपहाडासारखे बाजीप्रभू देशपांडे हे एक असाधारण व्यक्तीमत्व होते. बाजीप्रभू देशपांडे हे पराक्रमी लढवय्ये होते\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eतसेच ते प्रशासनाच्या कामातही पारंगत होते.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eशिवरायांसारखे दिसणारे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eमध्यम उंचीचे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eरंगाने गोरे\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e, \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eमजबूत शरीर असलेले शिवा काशीद यांचे व्यक्तीमत्व फारच प्रभावी होते\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003e एका सामान्य कुटुंबात जन्माला आलेले शिवा काशीद यांनी शिवरायांसाठी व स्वराज्यासाठी \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif;\"\u003eआपली आहुती दिली\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003e.\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"mso-bidi-font-family: Mangal;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eइतिहासातील अनेक वीर कसे जगले ते सांगितले जाते मात्र \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eशिवा काशीद\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e'\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eयांनी कसे बलिदान दिले हे पुढील हजारों वर्षे सांगितले जाईल\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e; \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"MR\" style=\"font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; line-height: 107%; font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;\"\u003eहीच तर शिवा काशीद यांची थोरवी आहे\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003cstrong\u003eकान्होजी जेधे, जिवाजी महाला \u003c\/strong\u003e| \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80 \u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eकान्होजीराव जेधे हे स्वराज्यातील जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व होते. ते शहाजीराजे भोसले यांचे विश्वासू सरदार होते. शहाजीराजे नेहमी म्हणत\u003c\/span\u003e, '\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eमावळात सर्वांत जबरदस्त वतनदार असेल तर ते कान्होजी होय\u003c\/span\u003e'. \u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eकान्होजी हे आदिलशाहच्या दरबारी वतनदार होते. त्यामुळे अफजलखान प्रकरणी कान्होजी जेधेंना आपल्या बाजुला वळवण्यासाठी आदिलशहा व अफजलखानाने प्रयत्न केला. कान्होजींनी स्वराज्याशी एकनिष्ठता दाखवत शिवाजी महाराजांना साथ दिली त्याबरोबरच मावळ भागातील सर्व देशमुखांना एकत्र करुन स्वराज्यात आणले.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e             \u003c\/span\u003eभेदक नजर\u003c\/span\u003e, \u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eभरभक्कम शरीरयष्टी असलेल्या जिवाजी महाला या दांडपट्टा बहाद्दराने अत्यंत चपळाईने शिवाजी महाराजांवर हत्यार उगारलेला सय्यद बंडाचा हात क्षणार्धात हत्यारासह कलम केला. त्यानंतर पुन्हा दांडपट्टा फिरवून त्याची जागेवरच खांडोळी केली. क्षणाचाही विलंब जिवावर बेतला असता.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e            \u003c\/span\u003eकान्होजीराव जेधे व जिवाजी महाला यांचे जीवन संघर्षाने भरलेले होते. तरी त्यांनी नशीब व भाग्य या गोष्टींना दोष न देता या संघर्षातून मार्ग काढला त्यामुळे ते मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाले.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003e\u003cstrong\u003eयेसाजी कंक, कोंडाजी फर्जंद\u003c\/strong\u003e | \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80 \u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eयेसाजी कंक हे चपळ, निर्भय व धाडसी व्यक्तिमत्त्व जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात जमिनीवर पाय रोवून उभे होते. शिवरायांचा प्रत्येक मावळा हत्तीएवढ्या ताकदीचा आहे, याचे हे प्रत्यक्षदर्शी उदाहरण होय.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eकोंडाजी फर्जंद म्हणजे अचाट धाडस, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला तुंबळ युद्धासाठी पुकारणारा महावीर होय. भीती हा प्रकारच जणू या वीराला माहीत नव्हता. पन्हाळगड मोहीम यशस्वी करणार्या या वीराला जंजिरा मोहिमेत वीरमरण आले. या दोन्ही स्वामीनिष्ठ वीरांनी स्वराज्यासाठी जगायचे अन् स्वराज्यासाठीच मरायचे, हे आपल्या कृतीतून दाखवून दिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46164493074690,"sku":"","price":840.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHIVBACHEMAVLE-SOCIALMEDIAPOST-5-01.jpg?v=1747885895"},{"product_id":"firangoji-narsala-hiroji-indurkar-balaji-awaji-by-prashant-kulkarni-बाजी-पासलकर-प्रतापराव-गुजर-रामजी-पांगेरा","title":"Baji Pasalkar, Prataprao Gujar, Ramji Pangera By Prashant Kulkarni (बाजी  पासलकर, प्रतापराव गुजर, रामजी पांगेरा )","description":"\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eपाने - ८० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eबाजी पासलकर हे मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व होते. जुलमी सुलतानी राजवट संपवून न्यायाचे हिंदवी स्वराज्य निर्माण करणार्या शिवरायांच्या महान यज्ञातील पहिली समिधा म्हणजे बाजी पासलकर होय!\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती प्रतापराव गुजर एक धाडसी वीर होते. त्यांचे मूळ नाव कुडतोजी होते. त्यांच्या पराक्रमाने प्रेरित होऊन शिवरायांनी त्यांना \u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eप्रतापराव\u003c\/span\u003e' \u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eहा किताब दिला अन् पुढे हेच नाव रूढ झाले. साल्हेर येथे खुल्या मैदानात त्यांनी मुघलांचा पराभव\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003eकेला.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eरामजी पांगेरा यांच्या पराक्रमामुळे त्यांचे वर्णन शिवभारतात परमानंदानी \u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eअग्नीप्रमाणे वीर\u003c\/span\u003e' \u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eअसे केले आहे. कण्हेरगडावर रामजी पांगेरा यांच्या अवघ्या सातशे सैनिकांनी मुघल सरदार दिलेरखानाच्या हजारोंच्या सैन्याच्या तोंडचे पाणी पळवले.शेवटी दिलेरखानाला माघार घ्यावी लागली!\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46180180132098,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/BAJIPASALKAR-PRATAPRAOGUJAR-RAMJIPANGERA_SM-COVER_PRINTFILE-01.jpg?v=1748588237"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-murarbaji-deshpande-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-मुरारबाजी-देशपांडे","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle -Murarbaji Deshpande By Prashant Kulkarni ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे-मुरारबाजी देशपांडे )- New book","description":"\u003cp\u003eपाने - ८० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eजावळीच्या मोऱ्यांशी लढताना शत्रूसेनेतील मुरारबाजी देशपांड्यांची आवेशपूर्ण लढत पाहून महाराज इतके प्रभावित झाले की, जणू त्यांना हिराच गवसला! पुढे पुरंदरच्या लढाईत मुरारबाजींनी गाजवलेले शौर्य पाहून दिलेरखानही थक्क झाला. या लढाईत त्यांनी प्रचंड पराक्रम गाजवला आणि अखेर ते धारातीर्थी पडले.\u003cbr\u003e   खेडेबारेतील नऱ्हेकर  देशपांड्यांच्या तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले. बापूजी देशपांडे यांनी दोन वेळा सिंहगड स्वराज्यात आणून मोलाची कामगिरी केली. त्यांचे पुत्र चिमणाजी आणि बाळाजी यांनी लालमहालावरील हल्ल्यात महत्त्वाची भूमिका बजावली होती. याच परंपरेतील नारो देशपांडे यांचा मुलगा केसो नारायण आणि नातू नारायण देशपांडे हे आजोबा, पुत्र आणि नातू हिंदवी स्वराज्यासाठी वेगवेगळ्या लढायांत धारातीर्थी पडले.\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46228215890178,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/MURARBAJIDESHPANDE_SM-COVERDESIGN_PRINTFILE-01.jpg?v=1750143374"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-firangoji-narsala-hiroji-indulkar-balaji-awaji-by-prashant-kulkarni-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-फिरंगोजी-नरसाळा-हिरोजी-इंदुलकर-बाळाजी-आवजी","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle - Firangoji Narsala, Hiroji Indulkar, Balaji Awaji By Prashant Kulkarni ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे- फिरंगोजी नरसाळा, हिरोजी इंदुलकर, बाळाजी आवजी )","description":"\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eपाने - ८० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eफिरंगोजी नरसाळा हे एक चाकणचे अतिशय शूर किल्लेदार होते. त्यांनी शाहिस्तेखानाच्या वीस हजार सैन्याला अवघ्या तीनशे मावळ्यांनिशी तब्बल छप्पन दिवस झुंजवले! त्यांच्या पराक्रमाची दखल घेऊन शिवरायांनी त्यांचा यथोचित सन्मान केला.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eवास्तूविशारद हिरोजी इंदुलकर यांनी आरमारी राजधानी सिंधुदुर्ग व रायगड यांची केलेली रचना म्हणजे वास्तूकलेचा उत्तम नमुना होय. एवढे मोठे कार्य करुनही \u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eसेवेचे ठायी तत्पर \u003c\/span\u003e' \u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eएवढे जगदीश्वराच्या मंदिरावर लिहून आपली स्वामीनिष्ठा व उदारपणा त्यांनी दाखवला.\u003cspan style=\"mso-spacerun: yes;\"\u003e  \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\" style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\"\u003eशिवरायांना राजापुरात गवसलेले सर्वात अनमोल रत्न म्हणजे बाळाजी आवजी चिटणीस होय. त्यांनी स्वराज्याची सेवा अतिशय निष्ठेने केली. त्यांचे मोत्यासारखे अक्षर व पत्राचा मायना यामुळे राज्यातील व परराज्यातील अनेक नाजुक प्रश्न त्यांनी सोडवले होते. शिवरायांनी त्यांना चिटणीसी व पालखीचा मान दिला होता.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46244278403330,"sku":"","price":120.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/FIRANGOJINARSALA-HIROJIINDULKAR-BALAJIAWJI_SM-COVERDESIGN_PRINTFILE-01.jpg?v=1750748254"},{"product_id":"shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-१०-पुस्तकांचा-संच","title":"Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set ( शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच ) | Special Offer 50% |","description":"\u003ch3 style=\"text-align: center;\"\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\"color: rgb(255, 128, 0);\"\u003e🚩 \u003cspan style=\"color: rgb(255, 42, 0);\"\u003eमावळा संच  उपलब्ध आहे. \u003c\/span\u003e🚩\u003c\/span\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/h3\u003e\n\u003ch3\u003e\n\u003cstrong\u003eSpecial Offer 50% | Limited Time Offer \u003c\/strong\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\n\u003c\/h3\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख 'बहिर्जी नाईक'  हे एक अनोखे व्यक्तीमत्व होते. स्वतः बहिर्जी नाईक हे फकीर, वासुदेव, कोळी, भिकारी, संत असे वेगवेगळे सोंग घेऊन शत्रूच्या गोटात शिरुन आवश्यक ती माहिती काढून आणत असे.त्यानंतर शिवराय आपल्या मोहिमेचे एकूण नियोजन करत असे.हेरगिरी करणे ही साधी गोष्ट नव्हती. एक चूक आणि मरणाची गाठ अशी स्थिती असूनही अनेक अवघड मोहिमेंवर बहिर्जी यांनी यश मिळवले होते.विजापूरचा आदिलशाह असो अथवा क्रुरकर्मा  औरंगजेबसारखा संशयी मुघल बादशहा,सर्वांना अनेकवेळा बहिर्जींनी हुलकावणी दिली होती .यातून बहिर्जी यांची बुद्धिमत्ता , चातुर्य व साहस याचे दर्शन घडून येते.\u003cbr\u003eसदर पुस्तकात स्वराज्याच्या स्थापनेपासून जालना लूटीपर्यंत बहिर्जी नाईकांच्या कामगिरीचा थोडक्यात आढावा घेतला आहे.शिवकालीन इतिहासात बहिर्जी नाईक यांचे कार्य अविश्वसनीय, थरारक व मन थक्क करणारे आहे.असे बहिर्जी नाईक पुन्हा होणे नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eनेतोजी पालकर | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e\u003cstrong\u003e | पाने -64\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003eशिवरायांचे सरसेनापती नेतोजी पालकर हे एक प्रभावी व्यक्तीमत्व होते. अगदी लहानपणी सुलतानी राजवटीच्या अत्याचाराने पिडित असलेला त्यांचा परिवार कोकणातील चौक या गावी आला. सुलतानी संकटांशी दोन हात करुन आपल्या गावाचे रक्षण केले पाहिजे, या विचाराने त्यांनी तरुणांना एकत्र करुन शस्त्रविद्येचे प्रशिक्षण दिले. पुढे ते गावचे पाटील झाले. छत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर अगदी स्वराज्याची प्रतिज्ञा घेण्यापासून ते होते. प्रथम किल्लेदार व नंतर नेतोजीराव स्वराज्याचे सरनौबत झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसरनौबत असताना अफजलखान प्रसंग असो अथवा थेट विजापूरची राजधानी, नेतोजींची झंझावत हे प्रसंगाने आदिलशाहची घाबरगुंडी उडाली होती. फाजलखानचा पराभव , उंबरखंडातील पराक्रम, सुरतेवरील आक्रमण या प्रसंगी नेतोजींचा चढता आलेख बघितला की, मन थक्क होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eतानाजी मालुसरे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e‘तानाजी मालुसरे’ हे नाव ऐकले तरी मराठी माणसाच्या मनात स्वाभिमान जागृत होतो.अगदी आधुनिक काळातही कोणत्याही क्षेत्रात काम करत असताना आपले काम निष्ठेने व प्राधान्यक्रमाने कसे करावे,हे तानाजी मालुसरे यांच्या जीवनकार्याचा अभ्यास केल्यावर समजते.  \u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांबरोबर तळकोकण मोहिमेच्यावेळी सूर्यराव सुर्वे यांनी रात्रीच्या वेळी अचानक हल्ला केला तरीही तानाजीराव विचलित झाले नाहीत.प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्याने विजय संपादन करता येतो,हेच तानाजी मालुसरे यांनी आपल्या पराक्रमाने दाखवून दिले. अफजलखान प्रसंग,कारतलबखान व शायिस्तेखान वधाप्रसंगी तानाजी मालुसरे हे सावलीसारखे शिवरायांबरोबर होते.या प्रसंगांत त्यांनी गाजवलेला पराक्रम विलक्षण होता.सिंहगड मोहिमेत  तानाजीराव व उदयभान यांची झालेली झुंज मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाली.  युद्धस्थळी तानाजी मालुसरे यांच्यासमोर कोणाचाही टिकाव लागणे शक्य नसे.कितीही संकटे आली तरी आपल्या छातीचा कोट करुन ते संकटांना सामोरे जात.शिवरायांच्या एकनिष्ठ मावळ्यांमध्ये तानाजीराव हे केवळ इतिहासातच नव्हे,तर लोककथांमध्येही अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003eहंबीरराव मोहिते \u003c\/span\u003e| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने- 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan style=\"mso-ansi-language: EN-US;\" lang=\"EN-US\"\u003eहंबीरराव मोहिते म्हटले की डोळ्यासमोर येतो एक रांगडा मराठा गडी! उंच देहयष्टी ,चेह-यावर राकट व करारीपणा , गालावर मोठ्या मिशा असलेले मर्दगडी ,डोक्यावर सरसेनापती पदाचा मुकुट, गळ्यात मोत्यांच्या माळा व हाती दुधारी तलवार असलेले एक रुबाबदार व्यक्तीमत्व होय.!\u003cbr\u003eछत्रपती शिवाजी महाराज व छत्रपती शंभू महाराजांच्या काळात आपल्या अमोघ कार्याचा ठसा उमटवणारे हंबीरराव मोहिते हे एक विलक्षण व्यक्तीमत्व होते. 'मोडेल पण वाकणार नाही' या वृत्तीचे तसेच आपल्या तत्वांशी कधीही प्रतारणा न करणारे हंबीरराव मोहिते यांचा मृत्यू रणांगणावर शत्रूशी लढताना झाला. आपल्या मृत्यूआधिही मुघलांना धूळ चारत त्यांनी विजयश्री संपादन करुन हिंदवी स्वराज्याला शेवटचा मुजरा केला.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan style=\"font-family: 'Mangal',serif; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI;\" lang=\"HI\"\u003e\u003cstrong\u003eशिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे  |\u003c\/strong\u003e \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 72\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003eस्वराज्याच्या यज्ञात आहुती देण्यासाठी अनेक नरवीर हसत हसत पुढे आले. त्यामधील शिवा काशीद व बाजीप्रभू देशपांडे यांच्या सारख्या नरवीरांच्या बलिदानामुळे हिंदवी स्वराज्य राखले गेले. यांच्या जीवनचरित्राचा थोडक्यात आढावा या पुस्तकात घेतला आहे.\u003cbr\u003eसहा फूटांपेक्षा जास्त उंची असलेले, भक्कम शरीराचे, पहाडासारखे बाजीप्रभू देशपांडे हे एक असाधारण व्यक्तीमत्व होते. बाजीप्रभू देशपांडे हे पराक्रमी लढवय्ये होते, तसेच ते प्रशासनाच्या कामातही पारंगत होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवरायांसारखे दिसणारे,मध्यम उंचीचे, रंगाने गोरे, मजबूत शरीर असलेले शिवा काशीद यांचे व्यक्तीमत्व फारच प्रभावी होते. एका सामान्य कुटुंबात जन्माला आलेले शिवा काशीद यांनी शिवरायांसाठी व स्वराज्यासाठी आपली आहुती दिली. इतिहासातील अनेक वीर कसे जगले ते सांगितले जाते मात्र 'शिवा काशीद' यांनी कसे बलिदान दिले हे पुढील हजारों वर्षे सांगितले जाईल; हीच तर शिवा काशीद यांची थोरवी आहे\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eकान्होजी जेधे, जिवाजी महाला |लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003eकान्होजीराव जेधे हे स्वराज्यातील जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व होते. ते शहाजीराजे भोसले यांचे विश्वासू सरदार होते. शहाजीराजे नेहमी म्हणत, 'मावळात सर्वांत जबरदस्त वतनदार असेल तर ते कान्होजी होय'. कान्होजी हे आदिलशाहच्या दरबारी वतनदार होते. त्यामुळे अफजलखान प्रकरणी कान्होजी जेधेंना आपल्या बाजुला वळवण्यासाठी आदिलशहा व अफजलखानाने प्रयत्न केला. कान्होजींनी स्वराज्याशी एकनिष्ठता दाखवत शिवाजी महाराजांना साथ दिली त्याबरोबरच मावळ भागातील सर्व देशमुखांना एकत्र करुन स्वराज्यात आणले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eभेदक नजर, भरभक्कम शरीरयष्टी असलेल्या जिवाजी महाला या दांडपट्टा बहाद्दराने अत्यंत चपळाईने शिवाजी महाराजांवर हत्यार उगारलेला सय्यद बंडाचा हात क्षणार्धात हत्यारासह कलम केला. त्यानंतर पुन्हा दांडपट्टा फिरवून त्याची जागेवरच खांडोळी केली. क्षणाचाही विलंब जिवावर बेतला असता.\u003cbr\u003eकान्होजीराव जेधे व जिवाजी महाला यांचे जीवन संघर्षाने भरलेले होते. तरी त्यांनी नशीब व भाग्य या गोष्टींना दोष न देता या संघर्षातून मार्ग काढला त्यामुळे ते मराठ्यांच्या इतिहासात अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eयेसाजी कंक, कोंडाजी फर्जंद\u003c\/strong\u003e | \u003cstrong\u003eलेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80 \u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003eयेसाजी कंक हे चपळ, निर्भय व धाडसी व्यक्तिमत्त्व जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात जमिनीवर पाय रोवून उभे होते. शिवरायांचा प्रत्येक मावळा हत्तीएवढ्या ताकदीचा आहे, याचे हे प्रत्यक्षदर्शी उदाहरण होय.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eकोंडाजी फर्जंद म्हणजे अचाट धाडस, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला तुंबळ युद्धासाठी पुकारणारा महावीर होय. भीती हा प्रकारच जणू या वीराला माहीत नव्हता. पन्हाळगड मोहीम यशस्वी करणार्या या वीराला जंजिरा मोहिमेत वीरमरण आले. या दोन्ही स्वामीनिष्ठ वीरांनी स्वराज्यासाठी जगायचे अन् स्वराज्यासाठीच मरायचे, हे आपल्या कृतीतून दाखवून दिले.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eबाजी पासलकर, प्रतापराव गुजर, रामजी पांगेरा | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eबाजी पासलकर हे मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व होते. जुलमी सुलतानी राजवट संपवून न्यायाचे हिंदवी स्वराज्य निर्माण करणार्या शिवरायांच्या महान यज्ञातील पहिली समिधा म्हणजे बाजी पासलकर होय!\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eहिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती प्रतापराव गुजर एक धाडसी वीर होते. त्यांचे मूळ नाव कुडतोजी होते. त्यांच्या पराक्रमाने प्रेरित होऊन शिवरायांनी त्यांना\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\"\u003eप्रतापराव\u003c\/span\u003e'\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eहा किताब दिला अन् पुढे हेच नाव रूढ झाले. साल्हेर येथे खुल्या मैदानात त्यांनी मुघलांचा पराभव\u003cspan\u003e  \u003c\/span\u003eकेला.\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eरामजी पांगेरा यांच्या पराक्रमामुळे त्यांचे वर्णन शिवभारतात परमानंदानी\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\"\u003eअग्नीप्रमाणे वीर\u003c\/span\u003e'\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eअसे केले आहे. कण्हेरगडावर रामजी पांगेरा यांच्या अवघ्या सातशे सैनिकांनी मुघल सरदार दिलेरखानाच्या हजारोंच्या सैन्याच्या तोंडचे पाणी पळवले.शेवटी दिलेरखानाला माघार घ्यावी लागली!\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eमुरारबाजी देशपांडे | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003eजावळीच्या मोऱ्यांशी लढताना शत्रूसेनेतील मुरारबाजी देशपांड्यांची आवेशपूर्ण लढत पाहून महाराज इतके प्रभावित झाले की, जणू त्यांना हिराच गवसला! पुढे पुरंदरच्या लढाईत मुरारबाजींनी गाजवलेले शौर्य पाहून दिलेरखानही थक्क झाला. या लढाईत त्यांनी प्रचंड पराक्रम गाजवला आणि अखेर ते धारातीर्थी पडले.\u003cbr\u003e   खेडेबारेतील नऱ्हेकर  देशपांड्यांच्या तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले. बापूजी देशपांडे यांनी दोन वेळा सिंहगड स्वराज्यात आणून मोलाची कामगिरी केली. त्यांचे पुत्र चिमणाजी आणि बाळाजी यांनी लालमहालावरील हल्ल्यात महत्त्वाची भूमिका बजावली होती. याच परंपरेतील नारो देशपांडे यांचा मुलगा केसो नारायण आणि नातू नारायण देशपांडे हे आजोबा, पुत्र आणि नातू हिंदवी स्वराज्यासाठी वेगवेगळ्या लढायांत धारातीर्थी पडले.\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eफिरंगोजी नरसाळा, हिरोजी इंदुलकर, बाळाजी आवजी  | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | पाने - 80\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eफिरंगोजी नरसाळा हे एक चाकणचे अतिशय शूर किल्लेदार होते. त्यांनी शाहिस्तेखानाच्या वीस हजार सैन्याला अवघ्या तीनशे मावळ्यांनिशी तब्बल छप्पन दिवस झुंजवले! त्यांच्या पराक्रमाची दखल घेऊन शिवरायांनी त्यांचा यथोचित सन्मान केला.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eवास्तूविशारद हिरोजी इंदुलकर यांनी आरमारी राजधानी सिंधुदुर्ग व रायगड यांची केलेली रचना म्हणजे वास्तूकलेचा उत्तम नमुना होय. एवढे मोठे कार्य करुनही\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e'\u003cspan lang=\"HI\"\u003eसेवेचे ठायी तत्पर\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e'\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eएवढे जगदीश्वराच्या मंदिरावर लिहून आपली स्वामीनिष्ठा व उदारपणा त्यांनी दाखवला.\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eशिवरायांना राजापुरात गवसलेले सर्वात अनमोल रत्न म्हणजे बाळाजी आवजी चिटणीस होय. त्यांनी स्वराज्याची सेवा अतिशय निष्ठेने केली. त्यांचे मोत्यासारखे अक्षर व पत्राचा मायना यामुळे राज्यातील व परराज्यातील अनेक नाजुक प्रश्न त्यांनी सोडवले होते. शिवरायांनी त्यांना चिटणीसी व पालखीचा मान दिला होता.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni","offer_id":46244458365186,"sku":"","price":600.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/WhatsApp_Image_2026-04-06_at_15.05.37.jpg?v=1775468247"},{"product_id":"shivcharitra-chhatrapati-shivaji-maharaj-by-krushnarav-arjun-keluskar-shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set","title":"Shivcharitra Chhatrapati Shivaji Maharaj By Krushnarav Arjun Keluskar + Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set","description":"\u003cp\u003e\u003cspan\u003e1) शिवचरित्र  - \u003c\/span\u003e\u003cspan\u003eछत्रपती शिवाजी महाराजांचे मराठीतील पहिले विस्तृत चरित्र केळूसकरांनी लिहिले. छत्रपती शिवाजी महाराजांचे साधार प्रदीर्घ चरित्र लिहिताना केळूसकरांनी ऐतिहासिक सत्याच्या आधारे विवेकशील मांडणी केली आहे. भारतभूमीला यवनसत्तेपासून मुक्त करण्याचा सत्संकल्प केलेल्या या महाप्रतापशाली वीराने सर्व जाती-धर्मांच्या मदतीने, मुत्सद्दीपणा व गनिमी कावा या कौशल्याने हिंदवी स्वराज्य उभारिले. कल्पक प्रशासनाच्या आधारे जनसामान्यांचा कैवार आणि गुणवंतांचा आदर करत शत्रू पक्षांवर मात केली. मराठ्यांचे नाव जगाच्या इतिहासात अजरामर करून ठेवलेल्या छत्रपती शिवरायांचे मराठीतील हे चरित्र एक उत्तम उदाहरण आहे. केळूसकर गुरुजींचा हा ग्रंथ म्हणजे केवळ शिवाजी राजांचा चरित्रग्रंथ नसून त्यात इतिहास, भूगोल, समाजव्यवस्था, राज्यव्यवस्था, अर्थकारण, नेतृत्व, चारित्र्य, मानवी संबंध अशा अनेक विषयांची तपशीलवार मांडणी आहे. हा युगपुरुष महाराष्ट्रदेशी अवतरला हे इथल्या रयतेचे भाग्य!\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e_____________________________________________________________________________________\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cspan\u003eशिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे-\u003c\/span\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e• बहिर्जी नाईक: छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख, जे वेश बदलून शत्रूच्या गोटातून माहिती मिळवत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नेतोजी पालकर: शिवरायांचे सरसेनापती, ज्यांनी सुलतानी संकटांशी दोन हात करून गावाचे रक्षण केले आणि अनेक मोहिमांमध्ये पराक्रम गाजवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• तानाजी मालुसरे: निष्ठावान मावळा, ज्यांनी प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्य दाखवून विजय संपादन केला आणि सिंहगड मोहिमेत अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हंबीरराव मोहिते: 'मोडेल पण वाकणार नाही' वृत्तीचे, रांगडे सरसेनापती ज्यांनी शिवाजी महाराज आणि संभाजी महाराजांच्या काळात अमोघ कार्य केले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• शिवा काशीद: शिवरायांसाठी आपल्या प्राणांची आहुती देणारे, शिवरायांसारखे दिसणारे एक सामान्य कुटुंबातील शूरवीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजीप्रभू देशपांडे: पहाडासारखे भक्कम शरीराचे, पराक्रमी लढवय्ये आणि प्रशासनातही पारंगत असलेले महान योद्धा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कान्होजी जेधे: शहाजीराजांचे विश्वासू सरदार आणि मावळ भागातील देशमुखांना एकत्र करून स्वराज्यात आणणारे जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• जिवाजी महाला: भेदक नजर आणि भरभक्कम शरीरयष्टी असलेले दांडपट्टा बहाद्दर, ज्यांनी सय्यद बंडाचा हात कलम करून महाराजांचा जीव वाचवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• येसाजी कंक: चपळ, निर्भय आणि धाडसी व्यक्तिमत्त्व, जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात उभे राहिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कोंडाजी फर्जंद: अचाट धाडस असलेले, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला युद्धासाठी आव्हान देणारे महावीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजी पासलकर: मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व आणि हिंदवी स्वराज्याच्या स्थापनेतील पहिली समिधा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• प्रतापराव गुजर: धाडसी वीर आणि हिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती ज्यांनी साल्हेर येथे मुघलांचा पराभव केला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• रामजी पांगेरा: 'अग्नीप्रमाणे वीर' असे वर्णन केलेले पराक्रमी योद्धा, ज्यांनी कण्हेरगडावर दिलेरखानाच्या हजारो सैन्याला माघार घ्यायला लावली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• मुरारबाजी देशपांडे: पुरंदरच्या लढाईत प्रचंड शौर्य गाजवणारे, ज्यांच्या पराक्रमाने दिलेरखानही थक्क झाला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नऱ्हेकर देशपांडे (बापूजी, चिमणाजी, बाळाजी, केसो नारायण, नारायण): खेडेबारेतील ही कुटुंबियांची तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• फिरंगोजी नरसाळा: चाकणचे शूर किल्लेदार, ज्यांनी शाहिस्तेखानाच्या हजारो सैन्याला केवळ तीनशे मावळ्यांनिशी छप्पन्न दिवस झुंजवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हिरोजी इंदुलकर: वास्तूविशारद, ज्यांनी सिंधुदुर्ग आणि रायगडची अप्रतिम रचना केली आणि आपली स्वामीनिष्ठा दाखवली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाळाजी आवजी चिटणीस: शिवरायांना राजापुरात मिळालेले अनमोल रत्न, ज्यांनी आपल्या मोत्यासारख्या अक्षराने अनेक नाजुक प्रश्न सोडवले.\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Krushnarav Arjun Keluskar","offer_id":46586642792706,"sku":null,"price":1650.0,"currency_code":"INR","in_stock":true},{"title":"Rudra Publishing House \/ Prakashant Kulkarni","offer_id":46586642825474,"sku":null,"price":1650.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/3_7cdc703a-2d70-4e98-96c4-e538536d099a.jpg?v=1752303340"},{"product_id":"chanakyaniti-by-prashant-kulkarni-shrikrishnaniti-by-navnath-jagtap-चाणक्यनीती-श्रीकृष्णनीती","title":"Chanakyaniti By Prashant Kulkarni + Shrikrishnaniti By Navnath Jagtap ( चाणक्यनीती + श्रीकृष्णनीती)","description":"\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003ch4\u003eचाणक्यनीती चाणक्यसूत्रांसहित| \u003cstrong\u003eपाने - १20|\u003c\/strong\u003e - लेखक - प्रशांत कुलकर्णी\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\n\u003c\/h4\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eविष्णुगुप्त चाणक्यसारखे अनोखे व्यक्तीमत्व सहस्त्र वर्षातून  कधीतरी जन्माला येते. अत्यंत साधी राहणी व उच्च विचारसरणी असलेले  आर्य चाणक्य यांनी  आपल्या विद्वतेच्या व नीतिच्या जोरावर प्राचीन काळात अखंड भारताचे स्वप्न उरी बाळगले. चंद्रगुप्त मौर्यसारख्या हरहुन्नरी राजपुत्राची निवड करुन या स्वप्नाला मूर्त रुप दिले. चक्रवर्ती सम्राट चंद्रगुप्त मौर्याच्या दरबारात प्रधान पदी विराजमान असतानाही गवताच्या साध्या झोपडीत ते राहत असे. राज्याच्या  एखाद्या  गूढ समस्येवर उपाय शोधण्यासाठी काळ्याकुट्ट अंधारात स्वतःला कोंडून घेत असत.जेव्हा झोपडीचा दरवाजा उघडत असे तेव्हा जणू काही  काळ्याकुट्ट अंधारावर विजय मिळवणारा प्रकाशच बाहेर पडावा अशाप्रकारे  समस्येवरील रामबाण उपाय शोधूनच ते बाहेर येत .\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e               भारतवर्षात श्रीकृष्ण नीति,विदूर नीति नंतर प्रसिद्ध असलेली चाणक्य नीति आजच्या आधुनिक युगातसुद्धा मार्गदर्शक ठरते. चाणक्यनीतिचा सार हा  राजा,सेनानायक , राजकारणी व   उद्योजक  या क्षेत्रांसाठी उपयोगाचे आहेच; पण त्याबरोबरच एखादे ध्येय डोळ्यासमोर ठेवून मार्गक्रमण करणाऱ्या प्रत्येक क्षेत्रातील तरुणांसाठीही तेवढेच उपयोगी ठरु शकते. विद्यार्थ्यांनी आपला आळस सोडून ज्ञानाचा ध्यास घ्यावा ! तरुणांनी व्यसन सोडून स्वतःला ओळखून जीवनाचे सोने करावे. आधुनिक जीवन जगताना  क्षेत्र कोणतेही असो यशस्वी जीवनाचा दीपस्तंभ म्हणून  चाणक्यनीति आजही दीपगृहासारखी मार्गदर्शक आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eश्रीकृष्णनीती: प्रेरणांचा अखंड स्रोत - काल, आज आणि उद्या | लेखक - नवनाथ जगताप\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १४४\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eकुरुक्षेत्रातील रणभूमीवर गूढ हास्य करणारा, गोकुळातील गोपालकृष्ण, आणि धर्मसंघर्षात न थकणारा नीति-सामर्थ्याचा आधार — श्रीकृष्ण!\u003cbr\u003eत्याच्या प्रत्येक कृतीत, प्रत्येक शब्दात लपलेली अमर नीती आजही मानवजातीला प्रेरणा देते.\u003cbr\u003eश्रीकृष्णनीती हे पुस्तक केवळ गीतेपुरते मर्यादित न राहता, बाललीला, कंसवध, गिरीधर रूप, रुक्मिणीहरण, महाभारतातील रणनीती, शांतिदूताची भूमिका, सुदामा भेट, आणि धर्मसंस्थापनेच्या अद्भुत कार्यापर्यंतचा विस्तृत जीवनप्रवास उलगडते.\u003cbr\u003eकधी बाळ कृष्ण, कधी रणनायक, कधी मुत्सद्दी — या भूमिकांतून धैर्य, चातुर्य, योग्य निर्णय, संकटप्रतिकार आणि मूल्यनिष्ठा शिकवणारा श्रीकृष्ण आपल्या जीवनातही निर्णायक बनण्याची प्रेरणा देतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eआजच वाचा कृष्णनीती हे पुस्तक आणि श्रीकृष्णासारखे धैर्यवान, बुद्धिमान व नीतिमान व्हा!\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg viewbox=\"0 0 13 12\" class=\"icon icon-share\" fill=\"none\" xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\"\u003e\u003cpath d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\" stroke-linejoin=\"round\" stroke-linecap=\"round\" stroke=\"currentColor\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath clip-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" fill-rule=\"evenodd\" fill=\"currentColor\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath clip-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" fill-rule=\"evenodd\" fill=\"currentColor\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni And Navnath Jagtap \/ Marathi","offer_id":47091469975810,"sku":null,"price":394.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/WhatsApp_Image_2025-12-09_at_5.17.04_PM.jpg?v=1765337851"},{"product_id":"shrikrishnaniti-samajun-ghetana-by-prashant-kulkarni-श्रीकृष्णनीती-समजून-घेताना-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Shrikrishnaniti Samajun Ghetana ! By Prashant Kulkarni ( श्रीकृष्णनीती समजून घेताना । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eश्रीकृष्णनीती समजून घेताना । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १८४\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eश्रीकृष्णांची नीती ही एक प्रांत व एक देशापुरती मर्यादित न राहता संपूर्ण जगासाठी मार्गदर्शक आहे. श्रीकृष्णांची राजनीती व रणनीती हे तर मार्गदर्शक आहेतच पण त्यावरोवर आपल्या लाघवी स्वभावाने सर्वांना आपलेसे करणारे लोभस व्यक्तीमत्व बालकृष्ण, यौवनातील निर्मळ मैत्री असलेले राधारमण, गोपिकांबरोबर रासलीला खेळणारे कन्हैय्या, बासरी हे मधुर वाद्य वाजवणारे मुरलीधर, कंस, शिशुपाल, नरकासूरांसारख्या आसुरांचा वध करणारे रौद्र रुपातील श्रीकृष्ण, आबाल वृद्धांना मोहून टाकणारा मोहन, महाभारतयुद्धातील पार्थसारथी, जगाचे व मानव कल्याणाचा मंत्र अर्जुनाला देणारा योगेश्वर, संपूर्ण जगाचा पालनहार युगंधर अशी किती रुपे सांगावी ?\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसदर पुस्तकात श्रीकृष्णांच्या जीवनातील ठळक गोष्टींचा अंतर्भाव करून त्यात त्यांच्या नीतीचे दर्शन घडविण्याचा प्रयत्न केला आहे. श्रीकृष्ण जीवन जगत असताना त्यांचा प्रभाव समकालीन महापुरुषांवर तर होताच पण त्याचबरोबर ऐतिहासिक काळात अगदी प्राचीन, मध्ययुगीन व आधुनिक काळातही अनेक संत, तत्वज्ञान, राजे, महाराजे व नेत्यांवर त्यांचा प्रभाव पडलेला दिसतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eश्रीकृष्णनीती आजच्या धकाधकीच्या जीवनात व येणाऱ्या अडी-अडचणीतून मार्ग काढण्यासाठी प्रत्येकासाठी दीपस्तंभाचे काम करु शकेल याबाबत शंकाच नाही.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47092235698434,"sku":null,"price":195.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/front_60f532ea-9d7c-41d2-ad2f-353e4dd10386.jpg?v=1764660092"},{"product_id":"shivcharitra-eka-yugpurushachi-jivangatha-by-prashant-kulkanri-शिवचरित्र-एका-युगपुरुषाची-जीवनगाथा","title":"Shivcharitra By Prashant Kulkarni  (शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा | लेखक - प्रशांत कुलकर्णी)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eशिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47092291633410,"sku":null,"price":188.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/SHIVCHARITRA-6.jpg?v=1764660036"},{"product_id":"prashant-kulkarni-chanakyaniti-chanakyasutransahit-shrikrishnaniti-samajun-ghetana-चाणक्यनीती-चाणक्यसूत्रांसहित-श्रीकृष्णनीती-समजून-घेताना-लेखक-प्रशांत-कुलकर्णी","title":"Prashant Kulkarni - Chanakyaniti Chanakyasutransahit + Shrikrishnaniti Samajun Ghetana ! ( चाणक्यनीती चाणक्यसूत्रांसहित + श्रीकृष्णनीती समजून घेताना । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी))","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e1) \u003c\/span\u003eचाणक्यनीती चाणक्यसूत्रांसहित - लेखक - प्रशांत कुलकर्णी - 199\/-\u003cbr\u003eपाने - १२०\u003cbr\u003e\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eविष्णुगुप्त चाणक्यसारखे अनोखे व्यक्तीमत्व सहस्त्र वर्षातून  कधीतरी जन्माला येते. अत्यंत साधी राहणी व उच्च विचारसरणी असलेले  आर्य चाणक्य यांनी  आपल्या विद्वतेच्या व नीतिच्या जोरावर प्राचीन काळात अखंड भारताचे स्वप्न उरी बाळगले. चंद्रगुप्त मौर्यसारख्या हरहुन्नरी राजपुत्राची निवड करुन या स्वप्नाला मूर्त रुप दिले. चक्रवर्ती सम्राट चंद्रगुप्त मौर्याच्या दरबारात प्रधान पदी विराजमान असतानाही गवताच्या साध्या झोपडीत ते राहत असे. राज्याच्या  एखाद्या  गूढ समस्येवर उपाय शोधण्यासाठी काळ्याकुट्ट अंधारात स्वतःला कोंडून घेत असत.जेव्हा झोपडीचा दरवाजा उघडत असे तेव्हा जणू काही  काळ्याकुट्ट अंधारावर विजय मिळवणारा प्रकाशच बाहेर पडावा अशाप्रकारे  समस्येवरील रामबाण उपाय शोधूनच ते बाहेर येत .\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e               भारतवर्षात श्रीकृष्ण नीति,विदूर नीति नंतर प्रसिद्ध असलेली चाणक्य नीति आजच्या आधुनिक युगातसुद्धा मार्गदर्शक ठरते. चाणक्यनीतिचा सार हा  राजा,सेनानायक , राजकारणी व   उद्योजक  या क्षेत्रांसाठी उपयोगाचे आहेच; पण त्याबरोबरच एखादे ध्येय डोळ्यासमोर ठेवून मार्गक्रमण करणाऱ्या प्रत्येक क्षेत्रातील तरुणांसाठीही तेवढेच उपयोगी ठरु शकते. विद्यार्थ्यांनी आपला आळस सोडून ज्ञानाचा ध्यास घ्यावा ! तरुणांनी व्यसन सोडून स्वतःला ओळखून जीवनाचे सोने करावे. आधुनिक जीवन जगताना  क्षेत्र कोणतेही असो यशस्वी जीवनाचा दीपस्तंभ म्हणून  चाणक्यनीति आजही दीपगृहासारखी मार्गदर्शक आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e2) \u003cstrong\u003eश्रीकृष्णनीती समजून घेताना । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १८४\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003eश्रीकृष्णांची नीती ही एक प्रांत व एक देशापुरती मर्यादित न राहता संपूर्ण जगासाठी मार्गदर्शक आहे. श्रीकृष्णांची राजनीती व रणनीती हे तर मार्गदर्शक आहेतच पण त्यावरोवर आपल्या लाघवी स्वभावाने सर्वांना आपलेसे करणारे लोभस व्यक्तीमत्व बालकृष्ण, यौवनातील निर्मळ मैत्री असलेले राधारमण, गोपिकांबरोबर रासलीला खेळणारे कन्हैय्या, बासरी हे मधुर वाद्य वाजवणारे मुरलीधर, कंस, शिशुपाल, नरकासूरांसारख्या आसुरांचा वध करणारे रौद्र रुपातील श्रीकृष्ण, आबाल वृद्धांना मोहून टाकणारा मोहन, महाभारतयुद्धातील पार्थसारथी, जगाचे व मानव कल्याणाचा मंत्र अर्जुनाला देणारा योगेश्वर, संपूर्ण जगाचा पालनहार युगंधर अशी किती रुपे सांगावी ?\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eसदर पुस्तकात श्रीकृष्णांच्या जीवनातील ठळक गोष्टींचा अंतर्भाव करून त्यात त्यांच्या नीतीचे दर्शन घडविण्याचा प्रयत्न केला आहे. श्रीकृष्ण जीवन जगत असताना त्यांचा प्रभाव समकालीन महापुरुषांवर तर होताच पण त्याचबरोबर ऐतिहासिक काळात अगदी प्राचीन, मध्ययुगीन व आधुनिक काळातही अनेक संत, तत्वज्ञान, राजे, महाराजे व नेत्यांवर त्यांचा प्रभाव पडलेला दिसतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eश्रीकृष्णनीती आजच्या धकाधकीच्या जीवनात व येणाऱ्या अडी-अडचणीतून मार्ग काढण्यासाठी प्रत्येकासाठी दीपस्तंभाचे काम करु शकेल याबाबत शंकाच नाही.\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47120691069186,"sku":null,"price":404.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/Untitleddesign_686d26f3-b061-49e2-a752-071fab6db977.jpg?v=1765342269"},{"product_id":"shivcharitra-by-prashant-kulkarni-swarajyacha-chhava-chhatrapati-sambhaji-maharaj-by-navnath-jagtap-vaibhav-salunke-शिवचरित्र-एका-युगपुरुषाची-जीवनगाथा-स्वराज्याचा-छावा-छत्रपती-संभाजी-महाराज","title":"Shivcharitra By Prashant Kulkarni + Swarajyacha Chhava : Chhatrapati Sambhaji Maharaj By Navnath Jagtap, Vaibhav Salunke ( शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा + स्वराज्याचा छावा: छत्रपती संभाजी महाराज)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eशिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eस्वराज्याचा छावा: छत्रपती संभाजी महाराज । लेखक - नवनाथ जगताप, वैभव साळुंके | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६०\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवछत्रपतींच्या हिंदवी स्वराज्याचा दैदीप्यमान वारसा समर्थपणे पेलणारे, स्वराज्याचे दुसरे छत्रपती म्हणजे शंभूराजे ! इतिहासाच्या पानांवर एकीकडे तलवारीची धार आणि दुसरीकडे लेखणीची अमोघ शक्ती घेऊन वावरलेले हे अद्वितीय व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e'बुधभूषण' सारखा संस्कृत ग्रंथ रचणारी त्यांची प्रज्ञा, आणि रणांगणावर मोगलांच्या अवाढव्य साम्राज्याला नऊ वर्षे एकाकी झुंज देणारे त्यांचे शौर्य, हे दोन्ही एकाच नाण्यात सामावलेले होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे पुस्तक केवळ एक राजाची कथा सांगत नाही, तर शिवरायांचा वारसा समर्थपणे पेलणाऱ्या शिवपुत्राची कथा सांगते. ज्याने स्वराज्याच्या रक्षणासाठी आपल्या प्राणांची आहुती दिली, पण स्वाभिमान गहाण टाकला नाही.शिवरायांचे संस्कार, राज्यशास्त्रातील त्यांची गती आणि रणांगणावरील त्यांचा झंझावात यांचा साकल्याने वेध घेणारा हा एक प्रामाणिक प्रयत्न.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eज्यांच्या पराक्रमाला मृत्यूही घाबरला, अशा अजेय योद्धा आणि महाकवीची ही गाथा......\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni - Navnath Jagtap - Vaibhav Salunke \/ Marathi","offer_id":47145491824898,"sku":null,"price":425.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/Untitleddesign_d3ef3401-e534-4409-97da-5e446ac81b01.jpg?v=1765956491"},{"product_id":"gupther-bahirji-naik-by-navnath-jagtap-arti-jagtap-shivcharitra-eka-yugpurushachi-jivangatha-by-prashant-kulkanri-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-शिवचरित्र-एका-युगपुरुषाची-जीवनगाथा","title":"Gupther Bahirji Naik By Navnath Jagtap, Arti Jagtap + Shivcharitra Eka Yugpurushachi Jivangatha By Prashant Kulkanri ( गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा )","description":"\u003ch4\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक |लेखक - नवनाथ जगताप, आरती जगताप | 399\/-\u003c\/h4\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eबहिर्जी नाईक यांचे संपूर्ण चरित्र एकाच पुस्तकात.\u003cbr\u003eपाने - ३२० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eमी बहिर्जी नाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eस्वराज्याच्या गुढकथेतील अदृश्य नायक. रणांगणात तलवारींचा आवाज घुमत असताना\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी शोधत होतो शत्रूच्या छावणीतली अंधारात लपलेली रहस्य. माझं नाव इतिहासाच्या पानातून गळून पडलं\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eपण माझं कार्य मात्र अजरामर झालं. महाराजांनी माझ्यावर टाकलेला विश्वास\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी प्राणपणाने जपला. रोज मृत्यूला आव्हान देत मी माझी जबाबदारी प्रमाणिकपणे पार पाडली. माझ्या या प्रामाणिक त्यागाची दखल इतिहासाला घेता आली नाही. कारण इतिहासालाही काही मर्यादा होत्या.\u003cspan\u003e  \u003c\/span\u003eमाझ्या त्यागाचे साक्षीदार फक्त मी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमाझे महाराज आणि काळ होता. इतिहासाने दखल घेतली नसली तरी महाराजांनी घेतलेली दखल माझ्यासाठी अनमोल आहे. त्याच्यापुढे लाखो करोडोंची जहागिरी माझ्यासाठी कवडीमोल आहे. ही कांदबरी त्याच त्यागाचा उलगडा करते....\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eशिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Navnath Jagtap - Arti Jagtap - Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47145558114562,"sku":null,"price":552.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/2_de3cf792-62c6-4908-9846-273f55d183b6.jpg?v=1765958068"},{"product_id":"historical-book-set-4-books-शिवरायांचे-रणतांडव-गुप्तहेर-बहिर्जी-नाईक-स्वराज्याचा-छावा-छत्रपती-संभाजी-महाराज-शिवचरित्र","title":"Historical book set ( 4 Books) ( शिवरायांचे रणतांडव + गुप्तहेर बहिर्जी नाईक + स्वराज्याचा छावा: छत्रपती संभाजी महाराज + शिवचरित्र)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e1) शिवरायांचे रणतांडव | लेखक - प्रेम धांडे - 399\/- \u003cbr\u003eपाने - २८०  \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eनोव्हेंबर १६५९मध्ये एक वेळ अशी आली होती की, काळ जणू क्षणभर थांबला होता. तो काळ, या भूमीचा इतिहास आणि मराठ्यांच्या माना अभिमानाने उंचावणारा ठरला. पण हा अभिमान मराठ्यांना सहज मिळाला नव्हता. त्यासाठी त्यांच्या राजेश्री स्वामींचे प्राण पणाला लागले होते. सवर्दूर भयाण अंध:कार आणि त्यात पेटणारी इवलीशी ज्योत इतकेच त्यावेळी मराठ्यांचे अस्तित्व होते. पण त्या एका घटनेनंतर त्या ज्योतीचा वणवा झाला आणि सारे जग मराठ्यांच्या पराक्रमाला मुजरा करु लागले. मराठ्यांच्या राजेश्री स्वामींच्या पराक्रमाला...\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eअफजलखानाचा वध सगळ्यांना ठाऊक आहे; पण त्या दानवाच्या वधानंतर शिवरायांनी आदिलशाही मुलखात जे रक्तरंजित थैमान घातले, त्या थरारक थैमानाची ही कहाणी.\u003cbr\u003eखानाला नृसिंहाप्रमाणे फाडून, यवनी सत्तेचा मुलुख ताब्यात घेत राजे फक्त अठरा दिवसांत पन्हाळ्यापर्यंत पोहोचले.\u003cbr\u003eपण या अठरा दिवसांत काय काय घडले? शिवरायांच्या वादळी पराक्रमाची ही आजवरची सर्वात वेगवान आणि सविस्तर कहाणी! \u003cbr\u003eपन्हाळा जिंकून राजांनी विजापूर ताब्यात घेण्याची एक गुप्त योजना आखली होती. आजवर कधीही समोर न आलेल्या शिवरायांच्या त्या गुप्त योजनेला उलगडणारी ही गूढगाथा!\u003cbr\u003eत्या गुप्त योजनेचाच भाग असलेले एक युद्ध, जे कोल्हापुरात पंचगंगा नदीच्या तीरावर लढले गेले. गनिमी काव्याची सवय असलेल्या मराठ्यांचे हे पहिलेच रणयुद्ध होते आणि त्यात त्यांची संख्या केवळ पाच हजार होती! पण शिवरायांच्या व्यूहरचना आणि युद्धनीतीच्या जोरावर त्या मराठा वीरांनी दहा हजार आदिलशाही सैनिकांची अक्षरशः भयाण कत्तल केली. राजेश्री शिवरायांनी देखील आपल्या हातात धगधगती तलवार घेऊन गनिमांची मुंडकी कापून काढली. या भयंकर युद्धाची ही एक अविस्मरणीय गाथा!\u003cbr\u003eरक्त, रण आणि रहस्य यात तुडुंब भिजलेली ही कादंबरी म्हणजेच...\u003cbr\u003e'शिवरायांचे रणतांडव'\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e\u003cstrong\u003e2)\u003c\/strong\u003e\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cstrong\u003eगुप्तहेर बहिर्जी नाईक |लेखक - नवनाथ जगताप, आरती जगताप\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e- 399\u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e\/-\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003e\u003cstrong\u003eपाने - ३२० \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eमी बहिर्जी नाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eस्वराज्याच्या गुढकथेतील अदृश्य नायक. रणांगणात तलवारींचा आवाज घुमत असताना\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी शोधत होतो शत्रूच्या छावणीतली अंधारात लपलेली रहस्य. माझं नाव इतिहासाच्या पानातून गळून पडलं\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eपण माझं कार्य मात्र अजरामर झालं. महाराजांनी माझ्यावर टाकलेला विश्वास\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी प्राणपणाने जपला. रोज मृत्यूला आव्हान देत मी माझी जबाबदारी प्रमाणिकपणे पार पाडली. माझ्या या प्रामाणिक त्यागाची दखल इतिहासाला घेता आली नाही. कारण इतिहासालाही काही मर्यादा होत्या.\u003cspan\u003e  \u003c\/span\u003eमाझ्या त्यागाचे साक्षीदार फक्त मी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमाझे महाराज आणि काळ होता. इतिहासाने दखल घेतली नसली तरी महाराजांनी घेतलेली दखल माझ्यासाठी अनमोल आहे. त्याच्यापुढे लाखो करोडोंची जहागिरी माझ्यासाठी कवडीमोल आहे. ही कांदबरी त्याच त्यागाचा उलगडा करते....\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/span\u003e3) \u003cstrong\u003eस्वराज्याचा छावा: छत्रपती संभाजी महाराज । लेखक - नवनाथ जगताप, वैभव साळुंके \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६० | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003eशिवछत्रपतींच्या हिंदवी स्वराज्याचा दैदीप्यमान वारसा समर्थपणे पेलणारे, स्वराज्याचे दुसरे छत्रपती म्हणजे शंभूराजे ! इतिहासाच्या पानांवर एकीकडे तलवारीची धार आणि दुसरीकडे लेखणीची अमोघ शक्ती घेऊन वावरलेले हे अद्वितीय व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e'बुधभूषण' सारखा संस्कृत ग्रंथ रचणारी त्यांची प्रज्ञा, आणि रणांगणावर मोगलांच्या अवाढव्य साम्राज्याला नऊ वर्षे एकाकी झुंज देणारे त्यांचे शौर्य, हे दोन्ही एकाच नाण्यात सामावलेले होते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे पुस्तक केवळ एक राजाची कथा सांगत नाही, तर शिवरायांचा वारसा समर्थपणे पेलणाऱ्या शिवपुत्राची कथा सांगते. ज्याने स्वराज्याच्या रक्षणासाठी आपल्या प्राणांची आहुती दिली, पण स्वाभिमान गहाण टाकला नाही.शिवरायांचे संस्कार, राज्यशास्त्रातील त्यांची गती आणि रणांगणावरील त्यांचा झंझावात यांचा साकल्याने वेध घेणारा हा एक प्रामाणिक प्रयत्न.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eज्यांच्या पराक्रमाला मृत्यूही घाबरला, अशा अजेय योद्धा आणि महाकवीची ही गाथा......\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e4) \u003cstrong\u003eशिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८ | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Marathi","offer_id":47145660186882,"sku":null,"price":1103.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/1_b367d877-cbef-4cd3-a8e3-26e83dfec3df.jpg?v=1765961997"},{"product_id":"shivcharitra-eka-yugpurushachi-jivangatha-shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set-by-prashant-sir-शिवचरित्र-एका-युगपुरुषाची-जीवनगाथा-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-१०-पुस्तकांचा-संच","title":"Shivcharitra Eka Yugpurushachi Jivangatha + Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set By Prashant Sir ( शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा + शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच)","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e1) शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 250\/- \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e2) शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच |लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 1200\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e• बहिर्जी नाईक: छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख, जे वेश बदलून शत्रूच्या गोटातून माहिती मिळवत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नेतोजी पालकर: शिवरायांचे सरसेनापती, ज्यांनी सुलतानी संकटांशी दोन हात करून गावाचे रक्षण केले आणि अनेक मोहिमांमध्ये पराक्रम गाजवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• तानाजी मालुसरे: निष्ठावान मावळा, ज्यांनी प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्य दाखवून विजय संपादन केला आणि सिंहगड मोहिमेत अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हंबीरराव मोहिते: 'मोडेल पण वाकणार नाही' वृत्तीचे, रांगडे सरसेनापती ज्यांनी शिवाजी महाराज आणि संभाजी महाराजांच्या काळात अमोघ कार्य केले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• शिवा काशीद: शिवरायांसाठी आपल्या प्राणांची आहुती देणारे, शिवरायांसारखे दिसणारे एक सामान्य कुटुंबातील शूरवीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजीप्रभू देशपांडे: पहाडासारखे भक्कम शरीराचे, पराक्रमी लढवय्ये आणि प्रशासनातही पारंगत असलेले महान योद्धा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कान्होजी जेधे: शहाजीराजांचे विश्वासू सरदार आणि मावळ भागातील देशमुखांना एकत्र करून स्वराज्यात आणणारे जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• जिवाजी महाला: भेदक नजर आणि भरभक्कम शरीरयष्टी असलेले दांडपट्टा बहाद्दर, ज्यांनी सय्यद बंडाचा हात कलम करून महाराजांचा जीव वाचवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• येसाजी कंक: चपळ, निर्भय आणि धाडसी व्यक्तिमत्त्व, जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात उभे राहिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कोंडाजी फर्जंद: अचाट धाडस असलेले, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला युद्धासाठी आव्हान देणारे महावीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजी पासलकर: मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व आणि हिंदवी स्वराज्याच्या स्थापनेतील पहिली समिधा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• प्रतापराव गुजर: धाडसी वीर आणि हिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती ज्यांनी साल्हेर येथे मुघलांचा पराभव केला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• रामजी पांगेरा: 'अग्नीप्रमाणे वीर' असे वर्णन केलेले पराक्रमी योद्धा, ज्यांनी कण्हेरगडावर दिलेरखानाच्या हजारो सैन्याला माघार घ्यायला लावली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• मुरारबाजी देशपांडे: पुरंदरच्या लढाईत प्रचंड शौर्य गाजवणारे, ज्यांच्या पराक्रमाने दिलेरखानही थक्क झाला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नऱ्हेकर देशपांडे (बापूजी, चिमणाजी, बाळाजी, केसो नारायण, नारायण): खेडेबारेतील ही कुटुंबियांची तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• फिरंगोजी नरसाळा: चाकणचे शूर किल्लेदार, ज्यांनी शाहिस्तेखानाच्या हजारो सैन्याला केवळ तीनशे मावळ्यांनिशी छप्पन्न दिवस झुंजवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हिरोजी इंदुलकर: वास्तूविशारद, ज्यांनी सिंधुदुर्ग आणि रायगडची अप्रतिम रचना केली आणि आपली स्वामीनिष्ठा दाखवली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाळाजी आवजी चिटणीस: शिवरायांना राजापुरात मिळालेले अनमोल रत्न, ज्यांनी आपल्या मोत्यासारख्या अक्षराने अनेक नाजुक प्रश्न सोडवले.\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47145950183682,"sku":null,"price":1233.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/5_e6f21aca-8e35-4769-b5b9-9ccd289c53b1.jpg?v=1765966292"},{"product_id":"shivcharitra-shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set-ganimi-kava-शिवचरित्र-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-१०-पुस्तकांचा-संच-गनिमी-कावा","title":"Shivcharitra + Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set + Ganimi Kava ( शिवचरित्र + शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच + गनिमी कावा)","description":"\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e1) शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e2)  शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच *|लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 1200\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e• बहिर्जी नाईक: छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख, जे वेश बदलून शत्रूच्या गोटातून माहिती मिळवत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नेतोजी पालकर: शिवरायांचे सरसेनापती, ज्यांनी सुलतानी संकटांशी दोन हात करून गावाचे रक्षण केले आणि अनेक मोहिमांमध्ये पराक्रम गाजवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• तानाजी मालुसरे: निष्ठावान मावळा, ज्यांनी प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्य दाखवून विजय संपादन केला आणि सिंहगड मोहिमेत अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हंबीरराव मोहिते: 'मोडेल पण वाकणार नाही' वृत्तीचे, रांगडे सरसेनापती ज्यांनी शिवाजी महाराज आणि संभाजी महाराजांच्या काळात अमोघ कार्य केले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• शिवा काशीद: शिवरायांसाठी आपल्या प्राणांची आहुती देणारे, शिवरायांसारखे दिसणारे एक सामान्य कुटुंबातील शूरवीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजीप्रभू देशपांडे: पहाडासारखे भक्कम शरीराचे, पराक्रमी लढवय्ये आणि प्रशासनातही पारंगत असलेले महान योद्धा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कान्होजी जेधे: शहाजीराजांचे विश्वासू सरदार आणि मावळ भागातील देशमुखांना एकत्र करून स्वराज्यात आणणारे जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• जिवाजी महाला: भेदक नजर आणि भरभक्कम शरीरयष्टी असलेले दांडपट्टा बहाद्दर, ज्यांनी सय्यद बंडाचा हात कलम करून महाराजांचा जीव वाचवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• येसाजी कंक: चपळ, निर्भय आणि धाडसी व्यक्तिमत्त्व, जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात उभे राहिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कोंडाजी फर्जंद: अचाट धाडस असलेले, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला युद्धासाठी आव्हान देणारे महावीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजी पासलकर: मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व आणि हिंदवी स्वराज्याच्या स्थापनेतील पहिली समिधा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• प्रतापराव गुजर: धाडसी वीर आणि हिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती ज्यांनी साल्हेर येथे मुघलांचा पराभव केला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• रामजी पांगेरा: 'अग्नीप्रमाणे वीर' असे वर्णन केलेले पराक्रमी योद्धा, ज्यांनी कण्हेरगडावर दिलेरखानाच्या हजारो सैन्याला माघार घ्यायला लावली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• मुरारबाजी देशपांडे: पुरंदरच्या लढाईत प्रचंड शौर्य गाजवणारे, ज्यांच्या पराक्रमाने दिलेरखानही थक्क झाला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नऱ्हेकर देशपांडे (बापूजी, चिमणाजी, बाळाजी, केसो नारायण, नारायण): खेडेबारेतील ही कुटुंबियांची तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• फिरंगोजी नरसाळा: चाकणचे शूर किल्लेदार, ज्यांनी शाहिस्तेखानाच्या हजारो सैन्याला केवळ तीनशे मावळ्यांनिशी छप्पन्न दिवस झुंजवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हिरोजी इंदुलकर: वास्तूविशारद, ज्यांनी सिंधुदुर्ग आणि रायगडची अप्रतिम रचना केली आणि आपली स्वामीनिष्ठा दाखवली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाळाजी आवजी चिटणीस: शिवरायांना राजापुरात मिळालेले अनमोल रत्न, ज्यांनी आपल्या मोत्यासारख्या अक्षराने अनेक नाजुक प्रश्न सोडवले.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e3) \u003cstrong\u003eगनिमी कावा :अजिंक्य युद्धनितीचा गुढ मंत्र। लेखक - नवनाथ जगताप | 199\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १५२\u003c\/strong\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eशिवाजी महाराज आणि त्यांचे सेनापती गनिमी कावा युद्ध तंत्रात इतके माहीर आणि वाकबगार होते की स्वराज्याचे कट्टर शत्रू असलेल्या मोगली सैन्याला ते हातोहात मूर्ख बनवत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eडॉ. बाळकृष्ण\u003cbr\u003eथोर इतिहासकार, तथा कोल्हापूर विद्यापीठाचे माजी कुलगुरू\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eअसामान्य योद्ध्याचे अद्ययावत गुण शिवाजी महाराजांमध्ये ठासून भरलेले होते. याबरोबरच त्यांच्यात कमालीची चपळाई होती. त्यामुळे युद्धाचा निकाल बऱ्याचदा त्यांच्या बाजूने होई. एका टोकाशी युद्ध जिंकल्यानंतर क्षणार्धात ते दुसऱ्या आघाडीवर दिसत, तिकडे हाहाकार माजवून तिकडली महत्त्वाची ठाणी ते झटपट काबीज करत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eअंबे कॅरे\u003cbr\u003eएक प्रसिद्ध समकालीन इंग्रज वकील\u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Marathi","offer_id":47145966305538,"sku":null,"price":1402.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/2_b0922ab0-c5e3-4783-a398-5da212399a6f.jpg?v=1765966725"},{"product_id":"shivcharitra-shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set-shivarayanche-rantandav-gupther-bahirji-naik-ऐतिहासिक-४-पुस्तकांचा-संच","title":"Shivcharitra + Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set + Shivarayanche Rantandav + Gupther Bahirji Naik ( ऐतिहासिक ४ पुस्तकांचा संच )","description":"\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e1) शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी | 250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e2) * शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच *| लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eकिंमत - १२००\/-\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बहिर्जी नाईक: छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख, जे वेश बदलून शत्रूच्या गोटातून माहिती मिळवत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नेतोजी पालकर: शिवरायांचे सरसेनापती, ज्यांनी सुलतानी संकटांशी दोन हात करून गावाचे रक्षण केले आणि अनेक मोहिमांमध्ये पराक्रम गाजवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• तानाजी मालुसरे: निष्ठावान मावळा, ज्यांनी प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्य दाखवून विजय संपादन केला आणि सिंहगड मोहिमेत अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हंबीरराव मोहिते: 'मोडेल पण वाकणार नाही' वृत्तीचे, रांगडे सरसेनापती ज्यांनी शिवाजी महाराज आणि संभाजी महाराजांच्या काळात अमोघ कार्य केले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• शिवा काशीद: शिवरायांसाठी आपल्या प्राणांची आहुती देणारे, शिवरायांसारखे दिसणारे एक सामान्य कुटुंबातील शूरवीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजीप्रभू देशपांडे: पहाडासारखे भक्कम शरीराचे, पराक्रमी लढवय्ये आणि प्रशासनातही पारंगत असलेले महान योद्धा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कान्होजी जेधे: शहाजीराजांचे विश्वासू सरदार आणि मावळ भागातील देशमुखांना एकत्र करून स्वराज्यात आणणारे जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• जिवाजी महाला: भेदक नजर आणि भरभक्कम शरीरयष्टी असलेले दांडपट्टा बहाद्दर, ज्यांनी सय्यद बंडाचा हात कलम करून महाराजांचा जीव वाचवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• येसाजी कंक: चपळ, निर्भय आणि धाडसी व्यक्तिमत्त्व, जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात उभे राहिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कोंडाजी फर्जंद: अचाट धाडस असलेले, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला युद्धासाठी आव्हान देणारे महावीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजी पासलकर: मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व आणि हिंदवी स्वराज्याच्या स्थापनेतील पहिली समिधा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• प्रतापराव गुजर: धाडसी वीर आणि हिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती ज्यांनी साल्हेर येथे मुघलांचा पराभव केला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• रामजी पांगेरा: 'अग्नीप्रमाणे वीर' असे वर्णन केलेले पराक्रमी योद्धा, ज्यांनी कण्हेरगडावर दिलेरखानाच्या हजारो सैन्याला माघार घ्यायला लावली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• मुरारबाजी देशपांडे: पुरंदरच्या लढाईत प्रचंड शौर्य गाजवणारे, ज्यांच्या पराक्रमाने दिलेरखानही थक्क झाला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नऱ्हेकर देशपांडे (बापूजी, चिमणाजी, बाळाजी, केसो नारायण, नारायण): खेडेबारेतील ही कुटुंबियांची तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• फिरंगोजी नरसाळा: चाकणचे शूर किल्लेदार, ज्यांनी शाहिस्तेखानाच्या हजारो सैन्याला केवळ तीनशे मावळ्यांनिशी छप्पन्न दिवस झुंजवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हिरोजी इंदुलकर: वास्तूविशारद, ज्यांनी सिंधुदुर्ग आणि रायगडची अप्रतिम रचना केली आणि आपली स्वामीनिष्ठा दाखवली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाळाजी आवजी चिटणीस: शिवरायांना राजापुरात मिळालेले अनमोल रत्न, ज्यांनी आपल्या मोत्यासारख्या अक्षराने अनेक नाजुक प्रश्न सोडवले.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e3) \u003cstrong\u003eशिवरायांचे रणतांडव | लेखक - प्रेम धांडे | 399\/-\u003cbr\u003eपाने - २८०  \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cspan\u003eनोव्हेंबर १६५९मध्ये एक वेळ अशी आली होती की, काळ जणू क्षणभर थांबला होता. तो काळ, या भूमीचा इतिहास आणि मराठ्यांच्या माना अभिमानाने उंचावणारा ठरला. पण हा अभिमान मराठ्यांना सहज मिळाला नव्हता. त्यासाठी त्यांच्या राजेश्री स्वामींचे प्राण पणाला लागले होते. सवर्दूर भयाण अंध:कार आणि त्यात पेटणारी इवलीशी ज्योत इतकेच त्यावेळी मराठ्यांचे अस्तित्व होते. पण त्या एका घटनेनंतर त्या ज्योतीचा वणवा झाला आणि सारे जग मराठ्यांच्या पराक्रमाला मुजरा करु लागले. मराठ्यांच्या राजेश्री स्वामींच्या पराक्रमाला...\u003c\/span\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e4) गुप्तहेर बहिर्जी नाईक |लेखक - नवनाथ जगताप, आरती जगताप | 399\/-\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eबहिर्जी नाईक यांचे संपूर्ण चरित्र एकाच पुस्तकात.\u003cbr\u003eपाने - ३२० \u003cbr\u003e\u003cbr\u003eमी बहिर्जी नाईक\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp class=\"MsoNormal\"\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eस्वराज्याच्या गुढकथेतील अदृश्य नायक. रणांगणात तलवारींचा आवाज घुमत असताना\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी शोधत होतो शत्रूच्या छावणीतली अंधारात लपलेली रहस्य. माझं नाव इतिहासाच्या पानातून गळून पडलं\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eपण माझं कार्य मात्र अजरामर झालं. महाराजांनी माझ्यावर टाकलेला विश्वास\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमी प्राणपणाने जपला. रोज मृत्यूला आव्हान देत मी माझी जबाबदारी प्रमाणिकपणे पार पाडली. माझ्या या प्रामाणिक त्यागाची दखल इतिहासाला घेता आली नाही. कारण इतिहासालाही काही मर्यादा होत्या.\u003cspan\u003e  \u003c\/span\u003eमाझ्या त्यागाचे साक्षीदार फक्त मी\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e,\u003cspan\u003e \u003c\/span\u003e\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"HI\"\u003eमाझे महाराज आणि काळ होता. इतिहासाने दखल घेतली नसली तरी महाराजांनी घेतलेली दखल माझ्यासाठी अनमोल आहे. त्याच्यापुढे लाखो करोडोंची जहागिरी माझ्यासाठी कवडीमोल आहे. ही कांदबरी त्याच त्यागाचा उलगडा करते....\u003c\/span\u003e\u003cspan lang=\"EN-US\"\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Marathi","offer_id":47146001891586,"sku":null,"price":1799.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/6_f36f6c81-e907-46f0-85df-8c914b6f6ed9.jpg?v=1765967325"},{"product_id":"shivarayanche-rantandav-shivcharitra-shivrayanche-eknishta-mavle-10-pustakancha-set-शिवरायांचे-रणतांडव-शिवरायांचे-एकनिष्ठ-मावळे-१०-पुस्तकांचा-संच-शिवचरित्र-एका-युगपुरुषाची-जीवनगाथा","title":"Shivarayanche Rantandav + Shivcharitra + Shivrayanche Eknishta Mavle 10 Pustakancha Set ( शिवरायांचे रणतांडव + शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच + शिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा)","description":"\u003cp\u003e1) \u003cstrong\u003eशिवरायांचे रणतांडव | लेखक - प्रेम धांडे|399\/-\u003cbr\u003eपाने - २८०  \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eनोव्हेंबर १६५९मध्ये एक वेळ अशी आली होती की, काळ जणू क्षणभर थांबला होता. तो काळ, या भूमीचा इतिहास आणि मराठ्यांच्या माना अभिमानाने उंचावणारा ठरला. पण हा अभिमान मराठ्यांना सहज मिळाला नव्हता. त्यासाठी त्यांच्या राजेश्री स्वामींचे प्राण पणाला लागले होते. सवर्दूर भयाण अंध:कार आणि त्यात पेटणारी इवलीशी ज्योत इतकेच त्यावेळी मराठ्यांचे अस्तित्व होते. पण त्या एका घटनेनंतर त्या ज्योतीचा वणवा झाला आणि सारे जग मराठ्यांच्या पराक्रमाला मुजरा करु लागले. मराठ्यांच्या राजेश्री स्वामींच्या पराक्रमाला...\u003cbr\u003e\u003cbr\u003eअफजलखानाचा वध सगळ्यांना ठाऊक आहे; पण त्या दानवाच्या वधानंतर शिवरायांनी आदिलशाही मुलखात जे रक्तरंजित थैमान घातले, त्या थरारक थैमानाची ही कहाणी.\u003cbr\u003eखानाला नृसिंहाप्रमाणे फाडून, यवनी सत्तेचा मुलुख ताब्यात घेत राजे फक्त अठरा दिवसांत पन्हाळ्यापर्यंत पोहोचले.\u003cbr\u003eपण या अठरा दिवसांत काय काय घडले? शिवरायांच्या वादळी पराक्रमाची ही आजवरची सर्वात वेगवान आणि सविस्तर कहाणी! \u003cbr\u003eपन्हाळा जिंकून राजांनी विजापूर ताब्यात घेण्याची एक गुप्त योजना आखली होती. आजवर कधीही समोर न आलेल्या शिवरायांच्या त्या गुप्त योजनेला उलगडणारी ही गूढगाथा!\u003cbr\u003eत्या गुप्त योजनेचाच भाग असलेले एक युद्ध, जे कोल्हापुरात पंचगंगा नदीच्या तीरावर लढले गेले. गनिमी काव्याची सवय असलेल्या मराठ्यांचे हे पहिलेच रणयुद्ध होते आणि त्यात त्यांची संख्या केवळ पाच हजार होती! पण शिवरायांच्या व्यूहरचना आणि युद्धनीतीच्या जोरावर त्या मराठा वीरांनी दहा हजार आदिलशाही सैनिकांची अक्षरशः भयाण कत्तल केली. राजेश्री शिवरायांनी देखील आपल्या हातात धगधगती तलवार घेऊन गनिमांची मुंडकी कापून काढली. या भयंकर युद्धाची ही एक अविस्मरणीय गाथा!\u003cbr\u003eरक्त, रण आणि रहस्य यात तुडुंब भिजलेली ही कादंबरी म्हणजेच...\u003cbr\u003e'शिवरायांचे रणतांडव'\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e2) \u003cstrong\u003eशिवचरित्र एका युगपुरुषाची जीवनगाथा । लेखक - प्रशांत कुलकर्णी |250\/-\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eपाने - १६८\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e'छत्रपती शिवाजी महाराज!'\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv class=\"product__description rte quick-add-hidden\"\u003e\n\u003cp\u003eहे केवळ नाव नाही, ही एक अशी उर्जा आहे, जिच्या केवळ स्मरणाने आजही मराठी माणसाच्या नसानसात स्वाभिमान संचारतो.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eहा एक विचार आहे - स्वातंत्र्याचा, स्वधर्माचा, स्वभाषेचा आणि अन्यायाविरुद्ध लढण्याचा. एका अशा युगात, जेव्हा शेकडो वर्षाच्या अंधकारमय गुलामगिरीत अवघा भारत देश जखडला होता आणि परकीय सत्तेपुढे उभे राहण्याचे धाडस कोणातही नव्हते, तेव्हा सह्याद्रीच्या कुशीत या विचाराने जन्म घेतला. राजमाता जिजाऊंचे संस्कार आणि शहाजीराजांच्या पराक्रमाचा वारसा घेऊन एका क्रांतीला सुरुवात झाली. महाराजांनी अशक्य ते शक्य केले. त्यांनी सामान्य, विखुरलेल्या माणसांना एकत्र आणले, त्यांच्या मनात आत्मविश्वासाची ज्योत पेटवली आणि आपल्या अजोड पराक्रमाने व अचूक रणनीतीने रयतेच्या 'हिंदवी स्वराज्याची' मुहूर्तमेढ रोवली. हे पुस्तक म्हणजे केवळ एका राजाची शौर्यगाथा नाही, तर ती एका खन्ऱ्या 'युगप्रवर्तका'च्या प्रेरणादायी संघर्षाची, त्याच्या दूरदृष्टीची आणि कालातीत तत्त्वज्ञानाची ओळख आहे.\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003e3)  शिवरायांचे एकनिष्ठ मावळे १० पुस्तकांचा संच *लेखक - प्रशांत कुलकर्णी \u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cstrong\u003eकिंमत - १२००\/-\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बहिर्जी नाईक: छत्रपती शिवाजी महाराजांच्या गुप्तहेर खात्याचे प्रमुख, जे वेश बदलून शत्रूच्या गोटातून माहिती मिळवत असत.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नेतोजी पालकर: शिवरायांचे सरसेनापती, ज्यांनी सुलतानी संकटांशी दोन हात करून गावाचे रक्षण केले आणि अनेक मोहिमांमध्ये पराक्रम गाजवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• तानाजी मालुसरे: निष्ठावान मावळा, ज्यांनी प्रतिकूल परिस्थितीतही धैर्य दाखवून विजय संपादन केला आणि सिंहगड मोहिमेत अजरामर झाले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हंबीरराव मोहिते: 'मोडेल पण वाकणार नाही' वृत्तीचे, रांगडे सरसेनापती ज्यांनी शिवाजी महाराज आणि संभाजी महाराजांच्या काळात अमोघ कार्य केले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• शिवा काशीद: शिवरायांसाठी आपल्या प्राणांची आहुती देणारे, शिवरायांसारखे दिसणारे एक सामान्य कुटुंबातील शूरवीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजीप्रभू देशपांडे: पहाडासारखे भक्कम शरीराचे, पराक्रमी लढवय्ये आणि प्रशासनातही पारंगत असलेले महान योद्धा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कान्होजी जेधे: शहाजीराजांचे विश्वासू सरदार आणि मावळ भागातील देशमुखांना एकत्र करून स्वराज्यात आणणारे जुने जाणते व्यक्तिमत्त्व.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• जिवाजी महाला: भेदक नजर आणि भरभक्कम शरीरयष्टी असलेले दांडपट्टा बहाद्दर, ज्यांनी सय्यद बंडाचा हात कलम करून महाराजांचा जीव वाचवला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• येसाजी कंक: चपळ, निर्भय आणि धाडसी व्यक्तिमत्त्व, जे महाकाय हत्तीसमोरही दिमाखात उभे राहिले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• कोंडाजी फर्जंद: अचाट धाडस असलेले, शत्रूच्या हद्दीत जाऊन त्याला युद्धासाठी आव्हान देणारे महावीर.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाजी पासलकर: मोसे खोर्यातील भारदस्त व्यक्तिमत्त्व आणि हिंदवी स्वराज्याच्या स्थापनेतील पहिली समिधा.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• प्रतापराव गुजर: धाडसी वीर आणि हिंदवी स्वराज्याचे तिसरे सरसेनापती ज्यांनी साल्हेर येथे मुघलांचा पराभव केला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• रामजी पांगेरा: 'अग्नीप्रमाणे वीर' असे वर्णन केलेले पराक्रमी योद्धा, ज्यांनी कण्हेरगडावर दिलेरखानाच्या हजारो सैन्याला माघार घ्यायला लावली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• मुरारबाजी देशपांडे: पुरंदरच्या लढाईत प्रचंड शौर्य गाजवणारे, ज्यांच्या पराक्रमाने दिलेरखानही थक्क झाला.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• नऱ्हेकर देशपांडे (बापूजी, चिमणाजी, बाळाजी, केसो नारायण, नारायण): खेडेबारेतील ही कुटुंबियांची तीन पिढ्यांनी स्वराज्यासाठी आपले प्राण वेचले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• फिरंगोजी नरसाळा: चाकणचे शूर किल्लेदार, ज्यांनी शाहिस्तेखानाच्या हजारो सैन्याला केवळ तीनशे मावळ्यांनिशी छप्पन्न दिवस झुंजवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• हिरोजी इंदुलकर: वास्तूविशारद, ज्यांनी सिंधुदुर्ग आणि रायगडची अप्रतिम रचना केली आणि आपली स्वामीनिष्ठा दाखवली.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e• बाळाजी आवजी चिटणीस: शिवरायांना राजापुरात मिळालेले अनमोल रत्न, ज्यांनी आपल्या मोत्यासारख्या अक्षराने अनेक नाजुक प्रश्न सोडवले.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e \u003c\/p\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003cp\u003e\u003cbutton class=\"share-button__button\"\u003e\u003cspan class=\"svg-wrapper\"\u003e\u003csvg xmlns=\"http:\/\/www.w3.org\/2000\/svg\" fill=\"none\" class=\"icon icon-share\" viewbox=\"0 0 13 12\"\u003e\u003cpath stroke=\"currentColor\" stroke-linecap=\"round\" stroke-linejoin=\"round\" d=\"M1.625 8.125v2.167a1.083 1.083 0 0 0 1.083 1.083h7.584a1.083 1.083 0 0 0 1.083-1.083V8.125\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.148 1.271a.5.5 0 0 1 .707 0L9.563 3.98a.5.5 0 0 1-.707.707L6.501 2.332 4.147 4.687a.5.5 0 1 1-.708-.707z\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003cpath fill=\"currentColor\" fill-rule=\"evenodd\" d=\"M6.5 1.125a.5.5 0 0 1 .5.5v6.5a.5.5 0 0 1-1 0v-6.5a.5.5 0 0 1 .5-.5\" clip-rule=\"evenodd\"\u003e\u003c\/path\u003e\u003c\/svg\u003e\u003c\/span\u003e\u003c\/button\u003e\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Marathi","offer_id":47146022174978,"sku":null,"price":1479.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/7_51da80a9-3718-405b-8a40-12a56debd05b.jpg?v=1765967656"},{"product_id":"संपूर्ण-चाणक्य-चरित्र-व-नीती-संच","title":"संपूर्ण चाणक्य चरित्र व नीती - संच (अभ्यासू व दुर्मिळ ग्रंथ)","description":"\u003cp data-start=\"118\" data-end=\"141\" style=\"text-align: center;\"\u003e📢 \u003cstrong data-start=\"121\" data-end=\"139\"\u003eमहत्वाची घोषणा 📢\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-start=\"143\" data-end=\"261\" style=\"text-align: center;\"\u003e\u003cspan style=\"text-decoration: underline;\"\u003e\u003cstrong\u003eरुद्र पब्लिशिंग हाऊसकडून प्रकाशित होणारी ही उत्कृष्ट पुस्तके\u003c\/strong\u003e\u003c\/span\u003e\u003cbr data-start=\"203\" data-end=\"206\"\u003e📚 \u003cstrong data-start=\"209\" data-end=\"259\"\u003eदिनांक १० एप्रिल २०२६ पासून उपलब्ध होणार आहेत.\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-start=\"143\" data-end=\"261\" style=\"text-align: center;\"\u003e✨ वाचकांसाठी खास संधी!\u003cbr data-start=\"285\" data-end=\"288\"\u003eआजपासूनच तुम्ही या पुस्तकांची \u003cstrong data-start=\"318\" data-end=\"345\"\u003eपूर्वनोंदणी (Pre-Order)\u003c\/strong\u003e करू शकता.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e१) चाणक्यनीती चाणक्यसूत्रांसहित - लेखक - प्रशांत कुलकर्णी. \u003cspan\u003e पाने १२० | किंमत \u003c\/span\u003e\u003cspan\u003e१९९\/- \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan\u003eविष्णुगुप्त चाणक्यसारखे अनोखे व्यक्तीमत्व सहस्त्र वर्षातून  कधीतरी जन्माला येते. अत्यंत साधी राहणी व उच्च विचारसरणी असलेले  आर्य चाणक्य यांनी  आपल्या विद्वतेच्या व नीतिच्या जोरावर प्राचीन काळात अखंड भारताचे स्वप्न उरी बाळगले. चंद्रगुप्त मौर्यसारख्या हरहुन्नरी राजपुत्राची निवड करुन या स्वप्नाला मूर्त रुप दिले. चक्रवर्ती सम्राट चंद्रगुप्त मौर्याच्या दरबारात प्रधान पदी विराजमान असतानाही गवताच्या साध्या झोपडीत ते राहत असे. राज्याच्या  एखाद्या  गूढ समस्येवर उपाय शोधण्यासाठी काळ्याकुट्ट अंधारात स्वतःला कोंडून घेत असत.जेव्हा झोपडीचा दरवाजा उघडत असे तेव्हा जणू काही  काळ्याकुट्ट अंधारावर विजय मिळवणारा प्रकाशच बाहेर पडावा अशाप्रकारे  समस्येवरील रामबाण उपाय शोधूनच ते बाहेर येत .\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan\u003e२) आर्य चाणक्य अर्थात चाणक्याची संपूर्ण गोष्ट .  पाने १९५ |  किंमत २९९\/- \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan\u003eनंद राजाच्या कृत्याने अपमानित होऊन शेंडीची गाठ सोडून, ‘नंद कुळाचा नाश केल्याशिवाय मी शेंडीला गाठ मारणार नाही,’ अशी घोर प्रतिज्ञा करणारा चाणक्य नेमका कुठला, नंद राजाच्या देशात तो कसा आला? चंद्रगुप्त कोण? त्याची चाणक्यशी भेट झाली कशी झाली आणि या प्रतिज्ञेप्रत येण्यास ठोस कारण काय घडले, हा इतिहास फार प्रकाशित नाही. वामनशास्त्री पंडित यांनी संस्कृत ग्रंथावरून लिहिलेले हे पुस्तक चाणक्यच्या पूर्वायुष्याबद्दल खूप सखोल माहिती देतं. आयुष्याच्या उत्तरार्धात त्याने लिहिलेल्या सूत्रांनुसार व्यवहार होतही असतील, पण पूर्वार्ध ज्ञात होणे म्हणजेच पूर्ण चाणक्य समजणे होय.\u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cspan\u003e३) चाणक्यांची ५१ प्रेरणादायी जीवनसूत्रे  | किंमत २९९\/- \u003c\/span\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eप्राचीन काळातील महान मुत्सद्दी, रणनीतीकार आणि अर्थशास्त्रज्ञ आचार्य चाणक्य यांचे विचार हजारो वर्षांनंतरही तितकेच अचूक आणि मार्गदर्शक आहेत. 'चाणक्यांची ५१ प्रेरणादायी जीवनसूत्रे' हे पुस्तक त्यांच्या अथांग ज्ञानसागरातून निवडलेली ५१ अनमोल आणि अत्यंत प्रभावी सूत्रे तुमच्यासमोर सोप्या भाषेत मांडते.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eयशस्वी नेतृत्व कसे करावे, संपत्तीचे योग्य व्यवस्थापन, संकटांचा खंबीरपणे सामना कसा करावा आणि मानवी नातेसंबंध कसे ओळखावेत, यावर हे पुस्तक व्यावहारिक मार्गदर्शन करते. केवळ सैद्धांतिक ज्ञान नव्हे, तर दैनंदिन जीवनात वापरता येतील असे सडेतोड आणि स्पष्ट विचार या पुस्तकातून मिळतात.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eस्पर्धेच्या या आधुनिक युगात स्वतःला सिद्ध करू पाहणाऱ्या आणि यशोशिखरावर पोहोचू इच्छिणाऱ्या प्रत्येक व्यक्तीसाठी हे पुस्तक म्हणजे यशाची खात्रीशीर गुरुकिल्ली आहे. चाणक्यांची ही प्रेरणादायी जीवनसूत्रे आत्मसात करा आणि आपल्या वैयक्तिक व व्यावसायिक आयुष्याला एक नवी, सकारात्मक दिशा द्या!\u003c\/p\u003e","brand":"Rudra Publishing House","offers":[{"title":"Rudra Publishing House \/ Prashant Narayan Kulkarni \/ Marathi","offer_id":47602493227266,"sku":null,"price":597.0,"currency_code":"INR","in_stock":true},{"title":"Rudra Publishing House \/ Aarti Jagtap \/ Marathi","offer_id":47602493260034,"sku":null,"price":597.0,"currency_code":"INR","in_stock":true},{"title":"Rudra Publishing House \/ Navnath Jagtap \/ Marathi","offer_id":47602493292802,"sku":null,"price":597.0,"currency_code":"INR","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0709\/4848\/7426\/files\/WhatsAppImage2026-03-30at16.52.04_1.jpg?v=1774870732"}],"url":"https:\/\/pustakvishva.com\/collections\/prashant-narayan-kulkarni.oembed?page=3","provider":"Rudra Enterprises","version":"1.0","type":"link"}